Lidé doma pili začátkem pandemie méně alkoholu než dřív v baru. Rizikoví pijáci ale spotřebu zvýšili

Výzkum mapoval situaci, která v Evropě panovala loni na jaře, tedy krátce poté, co se jednotlivé evropské země vyrovnávaly s prvním lockdownem a kdy se poprvé zavíraly se restaurace, hospody a bary. Vědci zjišťovali frekvenci pití, objem vypitého alkoholu a takzvaného binge drinking, tedy pití nadměrných dávek alkoholu. 

Čtěte také

Když se alkoholik rozhodne léčit, nesmí dlouho čekat, mohlo by to být fatální, nabádá Duffková

Na rozsáhlém dotazníkovém šetření se podíleli také adiktologové z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zajímali se hlavně o to, jestli spolu souvisí pití alkoholu a pokles finančního příjmu. A také o to, jestli lidé stres, který s pandemií přišel, zapíjeli. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 1500 respondentů z Česka.

Ačkoliv se v průměru konzumace alkoholu snížila, jde o pokles malý – výjimkou je Albánie. „Takže se dá říci, že se příliš mnoho nezměnilo,“ shrnuje adiktolog Miroslav Barták.

Lidé sice pili častěji doma, ale na druhou stranu šlo ve většině případů o menší množství, než které by vypili v restauraci nebo baru. A právě to vedlo k mírnému poklesu celkové spotřeby.

Výzkum ovšem ukázal, že rizikoví pijáci začali pít o něco více. „Pití alkoholu je zcela nevhodnou strategií zvládání stresu. Při řešení jakýchkoliv problémů je daleko lepší mít čistou hlavu,“ připomíná adiktolog Barták. 

S problematickým pitím se u nás podle odhadů potýká 600 tisíc až milion lidí.

Více si poslechněte v audiozáznamu.