Bývalý režim se výzkumu moderních židovských dějin vyhýbal. Na toto téma nemohly vznikat ani doktorské práce, uvádí historička Čapková
Odedávna patřila k naší zemi také židovská populace. Jde o společnou cestu, což je také titulek pozoruhodné publikace Židé v českých zemích: společná cesta dějinami. Tento mezinárodní počin je cenný především díky účasti mnoha tvůrců z různých zemích, kteří na knize pracovali několik let. Jednou z editorek je Kateřina Čapková z Ústavu soudobých dějin AV ČR. Nejen o práci na této publikaci, ale také o její osobní cestě a o jejím vztahu k vědě se dozvíte v Hovorech.
Čapková pochází z evangelického prostředí, a tak byla její cesta ke specializaci na moderní dějiny Židů v Evropě spíše náhodou. Původně šla totiž v šlépějích svého otce studovat českou reformaci. Nakonec se ale rozhodla, že nechce být ve stínu svého otce a začala se zabývat česko-německými vztahy.
Před zhruba deseti lety jsem si s hrůzou uvědomila, že na Akademii věd neexistuje nikdo, kdo by se zabýval romskou kulturou.
Kateřina Čapková
Začala tak na začátku 90. let spolupracovat na projektu o Židech v protektorátu. V té době to byla oblast, která nebyla v podstatě vůbec zmapována. „Československo bylo navíc ještě výjimečné v tom, jakým způsobem se v akademické oblasti tématům hlavně z moderních židovských dějin vyhýbalo. Nemohla na toto téma vzniknout žádná doktorská práce a ten výzkum chyběl.“
Dále se Čapková také zabývá dějinami Romů. „Před zhruba deseti lety jsem si s hrůzou uvědomila, že na Akademii věd neexistuje nikdo, kdo by se zabýval ať už romskou kulturou, jazykem a historií.“
„Přišlo mi to tristní, a že to vlastně zrcadlí ten nezájem anebo diskriminaci, kterou Romové v dnešní společnosti prožívají.“ A tak založila akademickou platformu Pražské fórum pro romské dějiny. „Je to iniciativa, která dává dohromady lidi z celého světa, kteří se romskými dějinami zabývají.“
Poslechněte si celé Hovory v audiozáznamu. Moderuje Eva Hůlková.
Související
-
Šli židé ve 2. světové válce jenom jako ovce na porážku?
Slyšíme-li o Židech a 2. světové válce, obvykle si vybavíme hrůzné koncentrační tábory, kde všichni umírali. A možná také i to, že Židé sami proti tomu nic moc nedělali.
-
Židé nesměli v Olomouci žít téměř 400 let, přesto tam někteří bydleli. Ukázala to nová mapa
I přes zákaz bydleli v centru Olomouoce Židé. Ovšem nelegálně. Badatelům se podařilo dohledat adresy 66 lidí, kteří koncem 18. století tímto způsobem riskovali svůj život.
-
Židé v protektorátu
Co to opravdu znamenalo, být Židem v takzvaném Protektorátu Čechy a Morava? Na otázku odpovídá repríza dokumentárního pásma publicisty Jana Sedmidubského.
