Židé nesměli v Olomouci žít téměř 400 let, přesto tam někteří bydleli. Ukázala to nová mapa

„V roce 1452 byl rozvoj židovské komunity v Olomouci přerušen na základě vyhnání Židů ze všech královských moravských měst a až do roku 1848 tady legálně bydlet nesměli,“ přibližuje Ivana Cahová z Centra judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), která spolu s dalšími kolegy vytvořila Mapu židovského osídlení Olomouce.

Židé, kteří původně odešli do blízkých velkých měst, se pak přes tato předměstí pozvolna do Olomouce vraceli, i když zpočátku nelegálně.
Ivana Cahová

Žlutá barva na mapě jasně ukazuje, že i přes zákaz bydleli v centru města Židé. Ovšem nelegálně, badatelům se podařilo dohledat adresy 66 lidí, kteří koncem 18. století tímto způsobem riskovali svůj život.

„Od poloviny 16. století směli Židé do města vstupovat jednorázově za účelem účasti na trzích. Usazovali se na předměstích, kde vznikaly židovské zájezdní hostince a první modlitebny,“ vysvětluje Cahová. „Židé, kteří původně odešli do blízkých velkých měst, se pak přes tato předměstí pozvolna do Olomouce vraceli, i když zpočátku nelegálně.“

Čtěte také

„Když nám nařídili nosit hvězdu, plakal jsem.“ V září 1941 byli Židé u nás vyděleni ze společnosti

První zmínky o židovských obyvatelích v hanácké metropoli pocházejí z roku 1180, ovšem není jasné, kde tehdy bydleli, a tak první záznam na mapě je až z roku 1403. Shodou okolností vymezuje oblast kolem dnešní Filozofické fakulty.

„Vycházíme z oficiálních statistik a za Židy považujeme všechny, kteří se hlásili k židovskému vyznání anebo národnosti. V pozdějším období, mezi lety 1939 až 1945, jde také o lidi, kteří jsou registrování seznamech na základě norimberských zákonů,“ říká historička s tím, že podrobné údaje například o profesích židovských obyvatel v novodobé historii nejsou k dispozici vzhledem k zákonu na ochranu osobních údajů.

Mnoho objektů bylo v důsledku urbanistického vývoje města přestavěno, anebo úplně zanikly.
Ivana Cahová

Mapa židovského osídlení Olomouce ale například ukazuje, kde bydlelo přes dva tisíce židů v období první republiky. A to díky spolupráci s Katedrou geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UPOL.

Čtěte také

Od počátku systematických deportací Židů z protektorátu uplynulo osmdesát let. Příběh lidí, kteří nevěděli, co je čeká na konci cesty

„Bylo potřeba převést historické adresy na ty současné, což bylo poměrně složité. Protože mnoho objektů bylo v důsledku urbanistického vývoje města přestavěno, anebo úplně zanikly. Například Mořické náměstí, které ustoupilo zástavbě moderní obchodní galerie Moritz.“

A právě toto srovnání může být podle Ivany Cahové zajímavé pro dnešní obyvatele: „Mohou na současných mapových podkladech aspoň částečně zjistit, jak se v průběhu historie vyvíjelo prostorové rozložení židovského.“

V souvislosti s eskalující uprchlickou migrační vlnou je velmi důležité znovu revidovat vlastní národní historie.
Ivana Cahová

Vedoucí Centra judaistických studií je zároveň přesvědčena, že znalost židovské historie je velmi důležitá i v současné mezinárodní situaci, kdy se pozornost společnosti upírá k válečného konfliktu na Ukrajině:

„V souvislosti s eskalující uprchlickou migrační vlnou je velmi důležité znovu revidovat vlastní národní historie a analyzovat paradigmata vývoje vztahů české společnosti k vlastním menšinám, mimo jiné i k té židovské.“

Kde se perzekuovalo

Už dříve olomoučtí vědci vytvořili mapu Židovská kulturní a intelektuální historie Olomouce, kterou si lze zdarma stáhnou v aplikaci ACTIONBOUND. Naproti tomu aplikace MemoGIS, kterou zastřešuje Masarykův ústav a Archiv Akademie věd, se zaměřuje na místa perzekucí pražských Židů za druhé světové války. A důvody zatčení byly z dnešního pohledu absurdní – odpočinek na lavičce, sběr popadaných jablek anebo nákup ve špatnou dobu.

Prostor není jenom něco, co je pevně měřitelné, ale je to něco, co je založené na vztazích mezi lidmi, v čem se ty vztahy utvářejí.
Michal Frankl

Aplikace, díky které si můžeme přečíst tehdejší policejní protokoly, tak dává pražským ulicím nový rozměr. „Prostor není jenom něco, co je pevně měřitelné, ale je to něco, co je založené na vztazích mezi lidmi, v čem se ty vztahy utvářejí,“ upozorňuje jeden z autorů aplikace, historik Michal Frankl.

Čtěte také

80 let od konečného řešení židovské otázky: „Nacisté věděli, že páchají zločin. Židé už pro ně ale nebyli lidé,“ komentuje historik

„Může nám taky pomoci přemýšlet o městském prostoru, co se stane, když ten prostor nefunguje pro všechny stejně, když existují nějaké neviditelné stěny, které někomu neumožňují vstoupit do obchodu nebo do parku.“

Také olomoucké Centrum judaistických studií chce dál prostřednictvím map přibližovat život židovských obyvatel. Zájem o jejich zpracování projevila i další moravská města jako třeba Přerov nebo Litovel.

Poslechněte si všechny vědecké reportáže, provází jimi Lucie Vopálenská.

Na zapojení ukrajinských vědců Technologická agentura České republiky vyčlenila 14 milionů korun. Co vše musí lidé splnit, aby mohli ve svém oboru i nadále pracovat? Jak se žilo Židům v rudolfinské Praze? A víte, že pití kávy je spíše o zvyku než o potřebě kofeinu?