Byla KSČ za první republiky státotvornou stranou? Bez uzardění říkám, že nebyla, odpovídá historik Pernes

24. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Klement Gottwald a Josif Vissarionovič Stalin už nejsou čestnými občany města Chrudim

Komunistická strana Československa (KSČ) zásadním způsobem ovlivnila životy několika generací. Založena byla v roce 1921 v období první republiky, které skončilo rozpadem státu a okupací nacistickým Německem. Jakou roli tehdy komunisté měli?

Účinkuje: historik Jiří Pernes
Připravila: Ivana Chmel Denčevová
Režie: Michal Bureš

Jakou roli v jejich politice hrál fakt, že KSČ nebyla samostatnou stranou, ale jednou ze sekcí Komunistické internacionály? Působila totiž v politickém systému parlamentní demokracie, ale už tehdy označovali komunisté parlament jako „žvanírna“. Podobně se pak chovali i k základním principům demokratického státu.

Čtěte také

Kouzlu komunistické strany propadla řada lidí, včetně výjimečných osobností ze světa kultury a společnosti. Vysvětlení poskytuje host pořadu Jak to bylo doopravdy historik Jiří Pernes:

„Narodit se v 19. století, nebo na začátku století 20., do chudé rodiny nebylo ničím příjemným. Sociální rozdíly byly obrovské a chudých lidí byla většina. Když pak vypukla 1. světová válka – se vším, co to obnášelo – tak mezi lidmi rostl levicový, sociálně laděný radikalismus, který volal po sociální spravedlnosti.“

Sociální demokraté byli málo akční

Akcent sociální spravedlnosti do té doby přinášeli sociální demokraté, ale právě z úhlu pohledu komunistů byli málo důrazní, málo akční či málo akceschopní. Je třeba také připomenout, že první komunisté byli původně sociálními demokraty. Sympatizantů i členů nové strany začalo přibývat.

Čtěte také

Ideály sociální spravedlnosti jim byly blízké, jak popisuje publicista Stanislav Budín ve své vzpomínkové knize: „Věřili jsme, že v boji vybudujeme nový svět. Naplňoval nás hluboký životní optimismus. Domnívali jsme se, že neexistuje překážka, kterou bychom nezdolali, neexistuje otázka, kterou bychom nemohli zodpovědět – jak nám mohl imponovat básník beznaděje Franz Kafka? Marně zápasící s neznámým a nepoznatelným zlem, který činí z člověka svého otroka a nakonec mu bere život?“

Komunisté vlastně nechtěli mít s první republikou „nic společného“. Byli přesvědčeni, že vznik státu byl produktem imperialistické politiky západních mocností. Taky zájem Komunistické internacionály směřoval k oslabení demokratických principů, a jejich záměrem bylo vytvoření podmínek pro provedení komunistického státního převratu. Přesto se po celé období demokratického státu účastnili voleb a zasedali v obou komorách parlamentu.

Nástup Gottwalda (a Stalina)

Předělem v historii KSČ se stal rok 1929, kdy se do čela strany dostal Klement Gottwald a „s ním přichází do politiky KSČ myšlenka bolševizace: byla to ale hlavně oddanost Stalinovi. Jeho předchůdci to tak necítili, taky proto museli být odstraněni. Nastupují zásadní teze: diktatura proletariátu a třídní boj,“ konstatuje Pernes.

Čtěte také

A dodává: „Nástup nového bolševického vedení takzvaných karlínských kluků, měl za následek hlubokou krizi. Počet členů se radikálně snižoval a ze strany odcházely osobnosti, které jí dělaly dobré jméno. Mezi nimi Vladimír Vančura, Marie Majerová, Ivan Olbracht.“

Komunisty ale paradoxně zachránila velká hospodářská krize, která k nim opět přitáhla pozornost a značné sympatie. „KSČ získávala znovu důvěru občanů, protože stát nebyl schopen lidem pomoci. KSČ jim sice také pomoci nedokázala, ale nabízela perspektivu. Se změnou společenského řádu se měly změnit také podmínky pracujících,“ míní historik.

A přišel Hitler

Situace se zásadně změnila s nástupem Hitlera v Německu, kdy podle historika Jacquese Rupnika, „dala KSČ najevo slovní odhodlání bránit československý stát a jeho demokratické zřízení“. Byla také podepsána smlouva mezi KSČ a SSSR (1934) a komunisté podpořili v prezidentské volbě Edvarda Beneše, byť to byl takový přinejmenším zvláštní „obchod“. A to jak ze strany demokratů, tak samotných komunistů.

Čtěte také

Odhodlání komunistů bojovat proti Německu nevydrželo dlouho, protože poté, co byla v roce 1939 uzavřena sovětsko-německá smlouva o neútočení a o rozdělení sfér vlivu, se stanovisko vedení KSČ zase změnilo. Řada významných komunistů tehdy opět mířila do exilu, opět do Moskvy.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli byla KSČ v období první republiky státotvornou stranou, odpovídá Jiří Pernes: „Bez uzardění můžeme říci, že nebyla. Nešlo jí o blaho občanů Československa, ale o blaho světového proletariátu a Sovětského svazu.“

Celý premiérový pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiu.

  • Rozhlasový dokument je jedním z nejnáročnějších žánrů. Obsahuje v sobě jak zpravodajství, tak publicistiku, slovesnou tvorbu i specifickou práci s hudebním designem. V minulém roce vzniklo v rozhlase 853 dokumentů a jejich poslech by vám zabral 23 325 minut. Podívejte se na další fakta o rozhlasu na webu nasecislahraji.cz.
Naše čísla hrají... s vámi
Spustit audio

Související