Březen 1948: Smrt Jana Masaryka v přímém přenosu

Pohřeb Jana Masaryka (záběr z amerického filmového týdeníku „The March of Time“)
Pohřeb Jana Masaryka (záběr z amerického filmového týdeníku „The March of Time“)

Nástup vlády obrozené Národní fronty a smrt Jana Masaryka symbolizovaly definitivní převzetí moci komunisty a začátek téměř dvaačtyřicetileté totality v naší zemi.

Únor 1948 skončil a prezidentem Benešem jmenovaná vláda obrozené Národní fronty se ujímá moci. Oproti té předchozí jsou představitelé nekomunistických stran nahrazeni dílem tzv. zástupci společenských organizací (tj. dalšími komunisty, ve vládě za odbory zasedá například jeden z nejmocnějších komunistů Antonín Zápotocký) a dílem komunistickými „krtky“ v jednotlivých stranách (lidovci Josefem Plojharem a Aloisem Petrem, národními socialisty Emanuelem Šlechtou a Aloisem Neumanem a demokratem Jánem Ševčíkem).

Původně dvanáct ministrů za tyto tři strany bylo tedy nahrazenou pěticí zrádců. Ze tří na čtyři posílilo zastoupení sociální demokracie, šlo však pouze o taktický manévr, protože v červnu 1948 byla sociální demokracie sloučena s KSČ.

První zasedání této vlády proběhlo 5. března a na přicházející ministry si „počíhal“ servilní rozhlasový reportér. Nahrávka se v rozhlasovém archivu dochovala a vybrali jsme z ní kratičké rozhovory.

Reportér mluvil s lidoveckým zrádcem Josefem Plojharem, novým komunistickým ministrem spravedlnosti – a Gottwaldovým zetěm – Alexejem Čepičkou, sociálně demokratickým zrádcem a agentem sovětské NKVD Zdeňkem Fierlingerem a ministrem zahraničí Janem Masarykem. Jde o poslední záznam Masarykova hlasu v rozhlasovém archivu.

Zdeněk Fierlinger v roce 1932

Dne 10. března je na nádvoří ministerstva pod okny svého bytu nalezen ministr Masaryk mrtev. Jeho smrt nebyla dodnes uspokojivě objasněna. Téhož dne zasedá Národní shromáždění a ministr vnitra Václav Nosek ve své zprávě přednáší komunistickou verzi o sebevraždě pouze několik hodin po nálezu ministrova těla.

Záznam této parlamentní schůze se rovněž dochoval a vybrali jsme z něj vstupy rozhlasového reportéra, klíčovou pasáž Noskovy zprávy a sumarizaci ministerských demisí na konci února (je jich celkem čtrnáct), přednesenou předsedou Národního shromáždění Josefem Davidem.

Na schůzi dále staronový premiér Klement Gottwald pronesl svou propagandistickou analýzu únorového puče a program „obrozené“ vlády. Také z těchto dvou vystoupení přinášíme klíčové ukázky. Je velmi pozoruhodné, že na Klementu Gottwaldovi není vůbec znát, že se před několika hodinami dozvěděl o smrti svého ministra zahraničních věcí.

Další ukázky pocházejí z pohřbu Jana Masaryka – jde o úvodní komentář rozhlasového reportéra Josefa Cincibuse a úryvek z projevu Masarykova komunistického nástupce Vlado Clementise (zavražděného svými soudruhy v roce 1952).