Nejmenší zájem na smrti Jana Masaryka měli českoslovenští komunisté, soudí historik Carbol

Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bývalý ministr zahraničí a syn prvního československého prezidenta Jan Masaryk

Na doposud neznámé audio nahrávce vyšetřovatel smrti ministra zahraničí Jana Masaryka Vilibald Hofmann zpochybňuje autentičnost fotografií z místa činu. Může nahrávka po více jak 70 letech pomoci objasnit, jestli byl Masaryk zavražděn, nebo spáchal sebevraždu?

„Vzhledem k různým kontroverzím, a i s přihlédnutím k tomuto novému svědectví je pravděpodobné, že Jan Masaryk mohl být zavražděn,“ naráží Pavel Carbol, historik a předseda Společnosti Edvarda Beneše, na objevení doposud neznámé nahrávky. Tu pořídil vyšetřovatel Vilibald Hofmann v roce 1968 v rodinném kruhu.

„Věřím, že Hofmannovo svědectví je pravdivé. On jej namluvil, aniž by musel. Šlo v podstatě o soukromou záležitost. Troufám si tvrdit, že neměl důvod si vymýšlet nebo jakkoliv manipulovat s fakty,“ hodnotí nahrávku historik.

Hofmann na nahrávce tvrdí, že tělo zemřelého se na fotografiích objevuje v jiné poloze, než v jaké jej ráno našel. „Poloha těla a další drobnosti podle něj ukazují na to, že fotografie byly pořízeny dodatečně. Patrně až někdy odpoledne,“ přibližuje obsah nové výpovědi předseda Společnosti Edvarda Beneše.

Na základě toho, co víme a jaké dnes máme technické možnosti, bychom se měli pokusit o rekonstrukci Masarykova pádu z okna. I když se nám tím nepodaří objasnit úplně všechno. Smrt Jana Masaryka pro Čechy a Slováky už asi navždy zůstane tím, co pro Američany představuje atentát na Kennedyho.
Pavel Carbol

I když Carbol věří, že existuje důvodné podezření, že byl Masaryk zavražděn, nemyslí si, že by o přípravě atentátu věděly špičky komunistické strany. „I pro vrchní komunistické funkcionáře to byl šok. Řada z nich při pohřbu plakala. Nemyslím si, že by to bylo z jejich strany hrané. Paradoxně bychom mohli říct, že právě českoslovenští komunisté měli na jeho smrti nejmenší zájem,“ dodává Pavel Carbol.

Místo, odkud byl 10. března 1948 vyhozen, vypadl nebo vyskočil ministr zahraničí Jan Masaryk

Spíše sebevražda

Také Jan Kalous, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, se přimlouvá za obnovení vyšetřování a provedení rekonstrukce. Sám ovšem očekává jiné závěry. „Kloním se spíše k verzi sebevraždy. Vycházím z toho, jak se Masaryk projevoval ke konci života, a ze svědectví lidí, kteří s ním byli v bezprostředním kontaktu,“ říká.

Kalous připouští i možnou manipulaci s tělem před focením. Připisuje ji ale spíše ohledání těla bezprostředně po nálezu. Vzhledem k pitvě, která proběhla téhož dne ve tři hodiny odpoledne, nevidí prostor pro to, aby kdokoliv dodatečně pořídil nové snímky z místa činu.

„Neumím si navíc představit, že by něco takového bylo možné, aniž by si toho všimli zaměstnanci Černínského paláce,“ poukazuje na fakt, že o inscenovaném focení neexistují žádná svědectví.

Státní bezpečnost byla orgánem, který v podstatě nebyl vůbec kompetentní vyšetřovat takhle závažnou událost. Neměli zkušenosti. Nebyli vůbec zběhlí v kriminalistice. Proto na místě činu došlo k celé řadě zmatků, nedostatků a pochybení. Chybou bylo i Noskovo oznámení, že šlo o sebevraždu, aniž by měl v ruce jakékoliv výsledky vyšetřování.
Jan Kalous

Za největší problém považuje rozhodnutí tehdejšího ministra vnitra Václava Noska. Ten případ ještě dopoledne předal Státní bezpečnosti. „Kdyby v roce 1948 proběhlo standardní kriminalistické vyšetřování, dneska bychom byli úplně někde jinde. Bohužel vyšetřování proběhlo tak, jak proběhlo,“ uzavírá Jan Kalous.

Spustit audio
autoři: Tomáš Pavlíček, Ondřej Skácel

Související