Německé platy v Česku? „Je to priorita,“ ujišťuje premiérův poradce. „Ale nesplnitelná,“ míní ekonom
Premiér Petr Fiala (ODS) v České televizi nedávno prohlásil, že potřebuje osm let, aby dosáhl toho, že budou mít Češi mzdy jako Němci. „Je to o stanovování priorit. Já to, co řekl pan premiér, vnímám tak, že hlavní pozornost máme věnovat růstu mezd,“ říká poradce premiéra Štěpán Křeček. „Takovou vizi není třeba formulovat, protože o to by mělo jít vládě i bez vize. To je základní poslání vlády,“ oponuje datový ekonom Datarun Petr Bartoň.
Jak vnímat s odstupem premiérova slova? On i vládní ODS mluví o tom, že je potřeba ukázat sebevědomí a srovnávat se s lepšími státy.
Štěpán Křeček: Já osobně to vnímám jako vizi směrem do budoucna. Vzhledem k tomu, jak vypadají další parametry naší ekonomiky, je pravda, že mzdová úroveň je relativně nízká. Prioritou by mělo být, aby rychle rostla.
Nemám rád diskuzi, kdy věnujeme energii jenom vysvětlování, proč něco nejde – to se dál neposuneme. Já mám rád diskuzi, kde se bavíme o konkrétních opatřeních. Co udělat, aby cíle mohlo být dosaženo.
Petr Bartoň: Jenže vize musí být aspoň na nějaké planetě splnitelná. A tahle není splnitelná na žádné planetě.
Jsme na polovině německých platů, a to v nejoptimističtějším počítání, to znamená čistý plat, ne v eurech. Ale přepočteno na cenovou hladinu.
To znamená, že si budeme stejně schopni vydělat jako Německo i s nižšími eurovými platy, protože je tady pořád trochu levněji. Tedy kromě premiérovy Nutelly, která je tady dražší... Ale jinak to není splnitelné na žádné planetě.
Nemůže se premiérova vize o výšce platů nakonec obrátit proti němu? A to vzhledem k tomu, že reakce nebyly právě pozitivní.
Křeček: Je to o stanovování priorit. Pro mě jako pro ekonoma je důležité vědět, že prioritou je, aby co nejvíce rostly mzdy. V sérii priorit, které máme, a v různých strategiích je těžké se vyznat, čemu máme věnovat hlavní pozornost. A já to, co řekl premiér, vnímám tak, že hlavní pozornost máme věnovat růst mezd.
Zároveň žijeme v době, ze které jsem poslední dobou trošku rozčarovaný a smutný. Ze všech stran na nás létají hyperboly. Vezměme si třeba Ameriku, Donalda Trumpa a výrok „válku na Ukrajině ukončím za 24 hodin“.
Samozřejmě nikdo nevěří tomu, že za 24 hodin by mohl kdokoliv na světě ukončit válku. Ale Trump tím chce jasně říct: Chci tu válku ukončit, co nejdříve to bude možné.
Čtěte také
Podle mě bude politik nakonec hodnocen za to, jak moc upřímně bojoval za vizi, kterou chtěl nastolit. I kdybychom se za pět let nedostali na úroveň německých mezd, což si myslím, že se opravdu nedostaneme, alespoň by mzdy u nás rostly výrazně rychleji než v Německu.
Jde o to, aby tady byla snaha, že se každý rok něco udělá pro růst mezd na úroveň těch německých. Myslím, že pak budou lidé vnímat ten proces. A to pak možná budou hodnotit líp než to, jestli byl doslova naplněn nějaký výrok.
Sliby a vize
Pohybujeme se na poli politiky a slibů. Pak je tady otázka, nakolik jsou splněny. Nevyčítá se teď Petru Fialovi víc to, co se méně vyčítalo jiným politikům?
Bartoň: Ze strany vlády je to jeden z prvních takových nesmyslů. Například debaty o důchodové reformě jsou ve znamení realistických výpočtů, které vláda zakládá na matematice. Opozice naopak popírá matematiku, popírá přírodní zákony, stárnutí populace a tak dále.
Takže ano. Jsme v situaci, kdy tady stojí jeden očividný nesmysl vůči spoustě jiných očividných nesmyslů.
Ale zlehčování ve smyslu, že to premiér myslel jen jako vizi – to by byla pravda ve světě, kde by sám premiér dodal: „No víte, já jsem se nechal unést v zápalu nedělního rozhovoru, chtěl jsem to dát jako vizi.“
Ale my to tady už víc než týden řešíme. A premiér každý den říká: „Ne, já jsem to myslel doslova, fakt na konci mého příštího volebního období budeme mít německé platy.“
Tím pádem to není o vizích. Je to o lpění a cimrmanovské neschopnosti opustit myšlenku.
Ale premiér Fiala říkal, že mluvil o vizi.
Bartoň: Ano, mluvil o vizi, ale obhajoval ji neustále v konkrétním bodě. Téměř každý den na twitteru píše a v rozhovorech říká, že to je splnitelné na konci volebního období.
Čili já se nepřu o tom, že je dobré mít vizi lepších výdělků. Česká republika má spolu s Německem v podstatě nulový růst od doby před covidem. A bez růstu nemají z čeho růst ani platy.
Čtěte také
Mít vizi je fajn. Jenom říkám, že takovou vizi není třeba formulovat, protože o to by mělo jít vládě i bez vize. To je základní poslání vlády.
Vysvětlil premiér dostatečně, jak to s vizí myslel?
Křeček: Já jsem to pochopil. Vnímám to jako prosbu na poradce: Vymyslete opatření, která povedou, nebo nás aspoň co nejvíce přiblíží k tomu, aby se v České republice co nejvíce zvyšovaly mzdy.
Já jsem třeba dlouho tlačil na rychlejší zvyšování minimální mzdy. Jsem rád, že se navázala na průměrnou mzdu, a dosáhne tedy 47 procent průměrné mzdy. Takže nejnižší mzdy opravdu porostou velice rychle.
Myslím, že pro tento segment jsme udělali to, co tady neudělal nikdo jiný v předešlých volebních obdobích.
Potom se musíme bavit o tom, jak k nám přinášet vysokou přidanou hodnotu. Máme tady investici Onsemi, high-tech čipy, ale u toho nesmíme zůstat, musíme přilákat další investice s vysokou přidanou hodnotou, abychom měli na to vyplácet vysoké mzdy.
Musíme se bavit o tom, kdy mzdy nejvíce rostou. A rostou ve chvíli, kdy lidé mění zaměstnání. Tam může být v průměru nárůst mezd až okolo dvanácti procent.
Máme se tedy bavit o tom, jak zflexibilnit zákoník práce, aby bylo snazší měnit mzdu, abychom mohli najít co nejlepší uplatnění na trhu práce a nebylo problematické zvyšovat si kvalifikaci. Tato opatření musíme uvést v život, a potom mzdy můžou rychle růst.
Jestli za pět let budeme na 80 procentech německé mzdy a ne na 100 procentech, i tak to budu považovat za obrovský úspěch.
Jakým způsobem měl premiér prezentovat svou vizi? Dělá vláda dost pro realizaci premiérovy vize? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.
Související
-
Ekonom: Jsme na 45 procentech průměrného německého platu. Za pět let Německo nedoženeme
Německo patří k nejbohatším ekonomikám na světě, podle Víta Hradila by se ale Česko mělo vydat jinou cestou. „Máme ovšem společné problémy: demografii a regulace.“
-
Apolena Rychlíková: Nájmy se šplhají nahoru, vládu už ale bydlení nezajímá
Růst cen za nájemní bydlení v Česku pokračuje. Dlouhodobý problém, který měl chvíli ambici řešit dnes už bývalý ministr Ivan Bartoš, dopadá na čím dál tím víc Čechů.
-
Klimeš: Platy jako v Německu? Museli bychom na Moravě najít ropu, je to nesmysl
Fiala slíbil platy jako v Německu. Pokud bude znovu premiérem. Opozice i analytici se ale smějí, že je to nesmysl. Proč nám ti Němci tolik utíkají?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka