Ekonom Janský: Německé platy budou ve druhé půlce století. Možná. A rozpočet by potřeboval reformu

Nejasnosti kolem některých příjmů a výdajů v návrhu státního rozpočtu pro rok 2025, který by měla koncem příštího týdne schvalovat Poslanecká sněmovna ve třetím čtení, nejsou jen fenoménem současné debaty. Nesrovnalosti tu byly už i v minulých letech.

V roce 2023 se v rozpočtu vlády Petra Fialy objevilo 50 miliard korun z Modernizačního fondu, které nikdy ani neměly dorazit, mimo rozpočet také šly půjčené desítky miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury a za ministryně financí Aleny Schillerové ve vládě ANO se počítalo s příjmy z digitální daně, ze které se nikdy nevybrala ani koruna.

Čtěte také

Hampl: Kdyby bylo v rozpočtu započítáno vše, na co jsme ukázali, vláda by nedokázala snížit schodek

„Pohráváme si s důvěrou lidí a myslím, že to za to nestojí. Já jako občan a ekonom chci, aby rozpočet byl důvěryhodný, transparentní, založený na skutečnosti,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv profesor ekonomie, vedoucí nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově a také člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Janský.

Letos na pochybné položky v návrhu hospodaření státu pro rok 2025 upozornila Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní jsou za víc než 40 miliard korun, což je celé snížení schodku oproti letošnímu roku.

Fakt, že se o tom díky sebevědomé Národní rozpočtové radě mluví, je podle Janského skvělé.

„Možná ani nevíme, že před deseti lety se něco takového v rozpočtu také dělo. Teď to víme, diskutujeme o tom a to je důležité. Státní rozpočet rozhoduje každý rok, když to zjednoduším, o 30 procentech výkonu ekonomiky. To znamená, je to nejdůležitější zákon roku,“ upozornil.

Co stát chce?

Debata o rozpočtu by se podle Petra Janského neměla zužovat jenom na samotnou výši schodku, který má být letos 282 miliard a příští rok 241 miliardy korun, nebo výši jednotlivých položek.

„Máme takový příliš účetnický přístup, kdy se detailně díváme, jestli každá koruna byla utracena tak, jak to bylo zaznamenáno v plánu. A už méně vyhodnocujeme, jaký ten plán vlastně sledoval cíl,“ řekl Janský.

Čtěte také

Ekonom Janský: Rozpočet je málo orientovaný na cíle. Dnes je to jen účetnictví jdoucí do extrému

To znamená, zda například určité daňové úlevy pro rodiče s dětmi či různé sociální dávky splnily účel. Zda chceme nízkopříjmovým rodinám v Praze zvýšit příjmy, nebo řešíme nedostatek školek v některých oblastech, a tím jim chceme přilepšit.

Kdyby si to stát takto popsal, mohl by vyhodnotit, zda máme poslat více peněz chudým rodinám s dětmi, nebo máme postavit více školek, je přesvědčen Janský.

Výhledově podle něj bude muset vláda udělat reformu rozpočtu, pokud má stát fungovat výrazně efektivněji než nyní. Zásadnější změny už se totiž nedají dělat jen dalšími škrty určitých procent výdajů.

„V rámci NERV a dalších pracovních skupin jsme už ani nenašli nějaké obrovské neefektivity, které by se daly jednoduše vyřešit, nebo jsme o nich už nevěděli. Je důležité udělat reformu školství, zdravotnictví, rozpočtování. Pokud nezměníme fungování státu, neupravíme agendy a služby, které poskytuje, tak nedosáhneme významných úspor,“ upozornil.

Nereálné platy

Vyšší příjmy by státu zajistila modernější a výkonnější ekonomika, o které nedávno v České televizi mluvil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj k tomu ale potřebuje získat ve volbách za rok další mandát, aby v příští vládě mohl reformy dotáhnout do konce. Lidé pak podle něj budou cítit lepší životní úroveň a můžou mít za celkem osm let jeho vlády mzdy jako v Německu či v Rakousku.

Janský uvedl, že k Německu se určitě pomalu přibližujeme, ať už ve výkonu ekonomiky, nebo průměrných příjmech.

Čtěte také

Německé platy v Česku? „Je to priorita,“ ujišťuje premiérův poradce. „Ale nesplnitelná,“ míní ekonom

„Nechci být poraženecký, je dobře, že se za posledních 35 let kvalita života v Česku zvyšuje. Je ale zároveň jasné, že německé příjmy za čtyři až pět let u nás jsou nereálné,“ upozorňuje a dodává:

„Možná někdy ve druhé polovině tohoto století. A museli bychom udržet rychlé tempo té konvergence, které jsme měli v posledních dvaceti letech, ne to jenom čistě jednoduše lineárně prodloužil. Že to udržíme v dalších 20 letech je navíc dost nepravděpodobné.“

Čistá mzda Čecha podle Eurostatu narostla za dvacet let o téměř 3,5násobek, z 5 tisíc eur na víc než 17 tisíc eur za rok loni. Německý čistý příjem se zvýšil za stejnou dobu o necelý dvojnásobek, na 38 tisíc eur ročně.

Poslechněte si celý pořad Peníze a vliv.