Expert: Nový ajatolláh Íránu je konzervativní. Bez útoku by možná přišla přirozená generační obměna
Novým duchovním vůdcem Íránu zvolilo tamní Shromáždění znalců syna zabitého ajjatoláha Modžtabu Chameneího. Volba není překvapivá, je to reprezentant konzervativní a bojovnější části režimu, hodnotí vedoucí Centra pro studium globálních regionů na Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel. Představa občanské války v zemi podle něj není nereálná. V Osobnosti Plus dodává, že západní země by volbou neměly být překvapené, protože analytici na takový scénář poukazovali.
„Modžtaba Chameneí je zatím méně známou figurou režimu. Ale z toho, co o něm víme, vyplývá, že je reprezentantem té konzervativní části režimu a zároveň i bojovného křídla. Je propojený s íránskými Revolučními gardami i s dobrovolnickou paramilitární strukturou uvnitř Revolučních gard – hnutím Basídž,“ přibližuje výzkumník, který působí na Katedře Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a pokračuje:
Čtěte také
„Dá se říct, že jeho volba má znamenat kontinuitu s tím, co prosazoval jeho otec. V minulosti byl zapojený do represí protestního hnutí.“
Syn zabitého ajatolláha je zároveň reprezentantem zlatých dětí režimu, tedy něčeho, proti čemu protestují samotní Íránci, kteří trpí už několik dekád špatnou ekonomickou situací.
Daniel upozorňuje, že Chameneí prosazuje velmi radikální proudy v rámci islámské republiky, ale zároveň o něm západní zpravodajské služby říkají, že má rozsáhlé majetky na Západě a má rozsáhlé investiční aktivity.
Reakce Trumpa
Politolog upozorňuje na to, že americký prezident Donald Trump ani izraelský premiér Benjamin Netanjahu nemluví v souvislosti s údery na Írán o demokracii. Trump zmiňuje, že by rád našel někoho, s kým je schopný jednat uvnitř íránského režimu. A Izrael mluví o oslabení režimu jako takového.
„Trochu se bojím, že Donaldu Trumpovi je vlastně úplně jedno, kdo bude stát v čele Íránu, že je mu poměrně jedno, jakým způsobem bude ten režim fungovat, pokud ten člověk nebo režim samotný s ním dokáže dosáhnout nějakého kompromisu,“ doplňuje Daniel.
Režim na pokraji zhroucení?
Zatím není jasné, zda je režim poté, co na něj od minulého víkendu útočí Izrael a Spojené státy, na pokraji zhroucení. „To je otázka za milion dolarů,“ glosuje politolog s tím, že podle většiny dostupných analýz vstupujeme do naprosto nezmapovaných vod.
Čtěte také
Prozatím ale nejsou vidět žádné znaky hroucení režimu, například masové dezerce z armády nebo to, že by se část armády snažila postavit vůči revolučním gardám, připomíná Daniel: „Protesty vidíme, ta veřejná nenávist tam je, ale represivní struktury režimu jsou pořád pohromadě.“
Podle něj vnější útok na íránské vedení uzavřel prostor pragmatickému křídlu, které se jinak mohlo pokusit o reformy. „Scénář, který byl uvažovaný, se blížil něčemu, jako je perestrojka. Tedy že by došlo k postupné změně režimu, k osekání vlivu konzervativních kleriků, kteří jsou často sedmdesátníci a osmdesátníci,“ dovozuje.
Ke generační proměně mohlo podle Daniela dojít přirozeně a zevnitř i na základě tlaku íránské společnosti.
„Cyklus jednotlivých povstání se stále zrychluje. Měli jsme povstání v roce 2017, měli jsme povstání v roce 2022 a pak v lednu,“ vypočítává s tím, že frustrace Íránců vyplývá z pocitu, že pro ně režim ekonomicky nefunguje a že jim nedokáže zajistit lepší život.
Jak dlouho bude íránský režim schopný ustát útoky zvenčí? Co by se teď muselo stát, aby režim padnul? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
