45 procent zaměstnanců dnes žije od výplaty k výplatě. Dalších 15 procent je v extrémní finanční nouzi, varuje analytik Dombrovský

„Inflace ,drtí‘ peněženky domácností a zaměstnanců. Tempo růstu mezd zdaleka inflaci nestačí, přestože firmy ji chtějí do určité míry kompenzovat. Spousta firem si nemůže dovolit přidávat takovou rychlostí, aby kupní síla zůstala na podobné úrovni jako před začátkem války a extrémního tlaku, který bude na domácnosti dopadat i nadále,“ popisuje analytik pracovního trhu společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Čtěte také

Tereza Zavadilová: Ceny potravin a dalších komodit začínají klesat, čekejme pokles inflace

Podle něj se kvůli vysoké inflaci, energetické krizi a poklesu reálných mezd část obyvatel ocitá pod velkým finančním tlakem. „Ze současných průzkumů vyplývá, že 45 procent zaměstnanců dnes žije od výplaty k výplatě. Nemohou si dovolit nenadálé jednorázové výdaje, do nichž teď spadají třeba i účty za energie.“

Podle Dombrovského je dalších 15 procent zaměstnanců v extrémní finanční nouzi. Jde přitom o legálně zaměstnané lidi, kteří však mají exekuce nebo vícečetné půjčky, které nezvládají splácet.

Jak zvýšit mzdy?

Jedním z požadavků odborů, které na manifestačním mítinku s názvem Proti chudobě vládě navrhly jako řešení dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny, bylo navýšení platů a mezd. Josef Středula požaduje zvýšení minimální mzdy od 2 tisíce korun v letošním roce a o další 2 tisíce v roce příštím.

Změna práce je jednou z možností, jak si finančně polepšit.
Tomáš Ervín Dombrovský

„V evropském kontextu máme jedny z nejnižších výdajů na snižování dopadů této krize, jde pouze o dvě nebo tři desetiny procenta HDP oproti jiným státům. A tudíž dochází k poklesu reálných mezd,“ vysvětluje Martin Fassman, vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.

Čtěte také

Chceme-li zastavit inflaci, nemůžeme ji neustále kompenzovat růstem mezd, varuje ekonomka Horská

Jednou z cest, jak si finančně polepšit, může být i změna práce, přestože většina zaměstnanců si v současné době chce spíše udržet stabilní zaměstnání. To dokazuje i snížení počtu reakcí na nové pracovní pozice, kterých je nyní zhruba o 20 procent méně než v roce 2019.

„Za poslední tři měsíce nástupní mzdy meziročně vzrostly o deset procent, zatímco stávající zaměstnanci si polepšili v průměru pouze o 4,4 procenta. Změna práce je tudíž jednou z možností, jak si finančně polepšit,“ shrnuje Dombrovský.

Konkurenceschopnost českých firem klesá

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se české firmy nachází v podmínkách, které je oproti podnikům z jiných evropských zemí staví do znevýhodněné pozice.

„Jde o vyšší inflaci, která souvisí i s českou korunou. V důsledku pak v Česku máme vyšší úrokové sazby, a tím pádem vyšší náklady oproti jiným soutěžitelům v EU. Vzhledem k tomu, že 85 procent českého exportu končí v zemích EU, jsou české firmy v nevýhodné pozici i kvůli státním příspěvkům, které jsou v jiných zemích vyšší než v Česku,“ doplňuje Rafaj.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.