Chceme-li zastavit inflaci, nemůžeme ji neustále kompenzovat růstem mezd, varuje ekonomka Horská

Češi si v posledních letech zvykli na to, že jejich příjmy rostou. Data z prvního pololetí letošního roku potvrzují meziroční sedmiprocentní růst průměrné mzdy. Před růstem platů v době vysoké inflace ale varují někteří ekonomové.

Čtěte také

Za vysokou inflaci může špatná politika centrální banky, míní ekonom Havránek

„Těžko pokoříme inflaci růstem mezd. Inflace prostě bude mít vždycky navrch. Protože co se stane? Jakmile budeme kompenzovat zvyšování cen růstem mezd, tak jenom přiživíme další růst a příští rok budeme potřebovat navýšit o to víc. Tohle by nakonec skutečně skončilo recesí,“ je přesvědčená hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská.

Podle ní je v současné situaci nevyhnutelné přistoupit k nepopulárním krokům. „Pokles reálných příjmů, naší kupní síly je bohužel ta ekonomická léčba, která pomáhá v boji proti inflaci. Nechci říct, že všichni zaměstnavatelé a zaměstnanci si musí vzít náklady na sebe, ale je to součást řešení,“ přiznává Horská a dodává:

„Chceme-li inflaci zastavit, nemůžeme neustále dokolečka kompenzovat její růst zvyšováním mzdových nákladů.“

Trh práce

Neznamená to ale, že by zaměstnanci měli na vyjednávání o zvyšování mezd zcela rezignovat.

„I v této, řekněme, energetické krizi máme firmy, kterým se daří a jsou schopné generovat docela významné zisky. A myslím si, že zaměstnanci těchto firem mají právo si říct o vyšší nárůst mezd. Případně, pokud má člověk možnost změnit zaměstnání a získat progresivnější, lépe placené místo, radím: pojďme do toho. Rozhýbeme trh práce, který to v Česku potřebuje,“ vyzývá ekonomka.

Čtěte také

Nemůžeme mít mzdy Západu a produktivitu Východu, tvrdí viceprezident svazu průmyslu Rafaj

A to i za cenu toho, že pro některé sektory, které jsou energeticky náročné a nemohou si dovolit v současnosti dostatečně zaplatit své zaměstnance, to bude likvidační.

„Na druhou stranu to pomůže i strukturálnímu posunu české ekonomiky k vyšší přidané hodnotě. Pokud zaměstnanci nezůstanou ve firmách, které mají nízkou přidanou hodnotu a mají problém s růstem nákladů, ale přesunou se do firem, které mají vyšší přidanou hodnotu a mohou absorbovat vyšší náklady, bude to ten přesun k moderní ekonomice,“ říká Horská.

Zadlužený stát

O navýšení platů jednají také státní zaměstnanci. Podle členky Národní ekonomické rady vlády by se ale měli připravit spíše na propouštění.

Dalším růstem mezd jenom zvyšujeme schodky veřejných rozpočtů, prodlužujeme a zdražujeme zadlužování státu.
Helena Horská

„V současnosti živíme stát, který ekonomika nemá schopnost uživit. Ne za současného růstu ekonomiky a daňového systému. A dalším růstem mezd jenom zvyšujeme schodky veřejných rozpočtů, prodlužujeme a zdražujeme zadlužování státu. A tím zhoršujeme situaci,“ popisuje Horská.

Riziko vidí zejména v tom, že stát si v současnosti půjčuje i na část běžných výdajů. „To je, jako by si domácnost půjčovala na nákupy potravin. Je to hazard se stavem veřejných rozpočtů. Nechci znít asociálně, ale stát si v této době a za tohoto stavu nemůže dovolit zvyšovat platy tímto tempem,“ věří ekonomka.

Čtěte také

Jedno procento, o které se škrtne růst platů, schodek výrazně nesníží, zlobí se šéf školských odborů

Namísto toho by stát měl začít řešit to, které agendy by neměl vykonávat. „Nemáme na to, abychom udrželi vysoký standard některých služeb, ani na to, abychom udrželi vysoký počet agend, které stát obhospodařuje.“

„Stát musí udržet příjmovou kvótu ve vztahu k růstu ekonomiky alespoň na stávající úrovni, ne-li ji zvýšit, a zároveň hledat úspory ve veřejné sféře. To za mě nejde škrtáním jednotlivých zaměstnanců. Je potřeba škrtat agendy. Jinak se k cílenému snížení schodku veřejných rozpočtů dostat nelze,” uzavírá Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády.

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky s Helenou Horskou. Společně probrali také to, zda má smysl vlastnické bydlení, jaké změny by měly nastat ve výpočtech minimální mzdy nebo jaké benefity ocení zaměstnanci více než zvýšení mzdy.