Hrozí další zdražování potravin? Řetězce odlévají stovky milionů do zahraničí, kritizuje Švihlíková

4. květen 2022

Kupní síla v Německu je vyšší než v Česku, ale základní potraviny tam jsou leckdy levnější, kritizuje ekonomka Ilona Švihlíková. „Kupní síla je dnes ohrožená vysokou inflací. A potraviny člověk kupovat musí. To není o tom, že si vybere jiné potraviny, ale že umře hlady,“ říká. Argument, že vysoká inflace se českých peněženek tolik nedotkne, protože v době pandemi vzrostly úspory, také odmítá. „Úspory jsou totiž rozložené nerovnoměrně.“

„Nárůst cen potravin se navíc sešel s růstem cen energií a v mnoha případech s i růstem nákladů na bydlení. Není divu, že jsou staré úspory čerpány,“ odmítá Švihlíková argument, že ceny potravin rostou, protože lidé jsou ochotní utrácet.

Čtěte také

V březnu se meziročně zvýšily ceny v zemědělství o 27,2 procenta, v průmyslu o 24,7 procenta a ve stavebnictví o 10,4 procenta. 

„Bezesporu nejsme u konce. Podívejme se na ceny energií, na ceny hnojiv. To jsou nesmírně významné položky pro zemědělce. Také je tu cena krmiv. Celosvětově je situace napjatá,“ předpovídá ekonomka a prorektorka Vysoké školy obchodní v Praze. 

Řetězce si nežijí špatně

To, že potraviny zdražují pro koncové zákazníky, je hlavně problémem obchodních řetězců, soudí Švihlíková. 

Čtěte také

„Za prvé si řetězce opravdu nežijí špatně. Pokud se podíváme na to, které sektory odlily nejvíc zisků do zahraničí, což je moje oblíbené téma, tak na prvním místě je to právě maloobchod a velkoobchod. Řada zahraničních řetězců funguje jako veřejná obchodní společnost, jeden společník je český a jeden, ten velký, je zahraniční. To umožňuje poslat zisk bez zdanění společníkovi do zahraničí,“ popisuje a dodává: 

„Kdyby na tom byl tento sektor opravdu špatně, tak by se odsud těžko odlévaly desítky a stovky milionů těm takzvaným zahraničním společníkům.“ 

Myslím, že praktiky velkých řetězců jsou natolik zvláštní, že se tím už dávno měla zaobírat Finanční správa.
Ilona Švihlíková

Ilona Švihlíková

Švihlíkovou znepokojují i praktiky, na základě kterých mají zemědělci přístup do obchodních řetězců: „Myslím, že jsou natolik zvláštní, že se tím už dávno měla zaobírat Finanční správa.“

Zemědělci a zákazníci by podle ní mohli zakládat odbytová a spotřební družstva. 

Nadšení z akcí, nebo slabá kupní síla?

Češi často nakupují potraviny ve slevových akcích a za neustálé slevy jsou kritizovány právě řetězce. 

Čtěte také

„Potřebovali bychom přesnější výzkumy, jestli je to dáno nadšením z akcí, ale já se obávám, že určitý vliv může mít i kupní síla, o které si nemyslím, že je na tom tak dibře. A také pocit, že potraviny jsou něco, na čem se dá případně ušetřit,“ uvažuje ekonomka. 

„Pokud máte na jedné straně rostoucí náklady na hypotéku a na straně druhé rostoucí účty za plyn a elektřinu, tak potom se můžete dostat do situace, kdy začnete šetřit na potravinách. Domácnostem mnoho nezůstávalo ani v dobrých časech, natožpak teď,“ dodává Ilona Švihlíková.

Jak se v době pandemie a po ruském útoku na Ukrajinu změnila světová ekonomika? Proč je trendem 3D tisk? Václav Pešička se ptá Ilony Švihlíkové.

Spustit audio

Související