Ženy a ženská emancipace v předválečném vysílání
Už přes sto let mají české ženy plné volební právo. Při volbách do senátu a parlamentu v dubnu roku 1920 ho mohly poprvé naplnit, a to nejen jako voličky, ale i jako kandidátky. Prakticky všechny velké strany tehdy posílaly ženy do volebního klání.
Čtěte také
V zastupitelských orgánech jich pak nebylo kdovíjak mnoho. V žádném volebním období nepřesáhl jejich počet dvě desítky a jejich mužští kolegové je nepouštěli do klíčových oblastí.
Senátorky a poslankyně se nezabývaly rozpočtem nebo snad dokonce obranou, na starost mívaly výhradně sociální nebo zdravotní otázky. Přesto to ale pokrok byl.
Emancipace ve filmu i v rozhlase
Podporovatelem volebního práva pro ženy, stejně jako ženské emancipace, byl prezident T. G. Masaryk. Svým postojem do určité míry ovlivnil atmosféru v zemi. Stačí se třeba podívat na prvorepublikové filmy a uvidíme dívky s krátkými vlasy a sukněmi, které řídí auto, studují, sportují: například Adina Mandlová ve filmu Mazlíček hrála hokej.
Jiné filmové hrdinky podnikají, nebo mají dokonce nemanželské dítě, jako například Věra Ferbasová ve filmu Andula vyhrála. Samozřejmě šlo o filmovou idealizaci, ve skutečném životě probíhalo zrovnoprávnění žen přece jen pomaleji, ale probíhalo.
Ženskou emancipaci v období první republiky odráží i několik nahrávek z rozhlasového archivu. Hovoří v nich řada zajímavých žen tohoto období. Některé jsou dnes pozapomenuté, jiné známe dodnes.
Mezi takové patří Milada Horáková, která v přednášce z roku 1932 v rozhlase pochvalně hovořila o tom, co období po 1. světové válce přineslo československým ženám. Na podobnou notu mluvila i předsedkyně českého PEN klubu, spisovatelka Anna Marie Tilschová. I ta chválila, že ženy mohou studovat a pracovat.
Rodinu měl povinnost živit muž
Z konce 30. let se dochovalo naopak několik kritických komentářů. Ženy v nich reagují na snahy zakázat vdaným ženám pracovat. Na toto téma hovořila například první česká profesionální novinářka Olga Fastrová. Připomínala, že posluhu, praní a práce v zemědělství ženám nikdo zakázat nechce, zato k dobře placeným a prestižním zaměstnáním je jim přístup upírán.
Čtěte také
Ve svém komentáři se Fastrová zmínila o jedné dnes už nepředstavitelné věci: tehdy platil zákon, podle kterého muži měli povinnost živit a uživit svou ženu a děti. Fastrová se přimlouvala za to, aby tento zákon byl zrušen a ženy se nemusely doprošovat peněz „od svého muže lakotného“, a místo toho jim bylo umožněno, aby si vydělávaly samy.
K ženské emancipaci se v archivu dochovala také přednáška strahovského opata Metoděje Zavorala, který varoval, že s emancipací klesá porodnost. Velmi zajímavý je také rozhovor s Charlottou Dvořákovou, jednou z prvních českých letušek.
Další nahrávky si můžete poslechnout v Archivu Plus věnovanému prvorepublikové ženské emancipaci.
Související
-
Rozděleni svobodou: Předmanželský feminismus
Už z podstaty dvojpohlavnosti lidského druhu je společnost rozdělena na dva tábory. Znamená to ale, že stojí ženy a muži proti sobě?
-
Jaroslava Moserová. Lékařka, která mohla být prezidentkou
Jaroslava Moserová Davidová (1930-2006) v jednom z rozhovorů pro Český rozhlas řekla, že neumí odpočívat u televize.
-
Prvomájové oslavy: Jsme silní a smělí, jsme pilní a bdělí!
Historické časové znamení odstartuje archivní pohled do prvomájové historie...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka