Zlomem v emancipaci žen bylo volební právo. Dnes se bojuje o rozdíly ve mzdách, říká historička
Jak se žilo ženám před sto lety a jak se změnilo jejich postavení ve společnosti?
Ženy tří republik: Alice Masaryková, prezidentova dcera a spoluzakladatelka Československého červeného kříže
Alice Masaryková vstoupila do obecného povědomí jako dcera zastupující svou matku Charlottu v roli první dámy. Ve skutečnosti byla především činorodou sociálně-zdravotní pracovnicí, která se v roce 1919 zasloužila o založení Československého červeného kříže.
Významnou událostí bylo získání volebního práva, které v rámci Washingtonské deklarace prosadil Tomáš Garrigue Masaryk (spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem). Ženská emancipace má ale i další pozoruhodné kapitoly.
Pokud se na věc díváte z hlediska jednotlivce, je prý bezesporu zajímavá vědecká kariéra prvních vysokoškolaček, myslí si historička Dana Musilová. Zlomový byl až rok 1934, kdy byly jmenovány dvě první profesorky Československa – lékařka Božena Kuklová-Štúrová a farmakoložka Hedwig Langecker.
Volební právo? Velký krok, ale...
Ženy tří republik: Anna Auředníčková, spisovatelka, která překládala třeba Karla Čapka
Jméno překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové je v současnosti téměř neznámé. Ale díky jejím překladům se čtenáři v Rakousku, Německu i Švýcarsku mohli poprvé seznámit s českými autory, jako byl Karel Čapek.
Jde-li o obecné systémové změny, tam už je to podle Musilové složitější: „Volební právo, to byl samozřejmě velký pokrok, ale když se podíváte na výsledky voleb v roce 1920 (a později), uvidíte, že jen velmi málo žen proniklo volebním systémem do Poslanecké sněmovny a ještě méně do Senátu.“
Hlavní překážkou prý tehdy byla samotná organizace politického systému a stran. „Právě strany totiž rozhodovaly o tom, kdo půjde na kandidátky a na jaké místo“, vysvětluje historička. Je třeba přiznat, že muži měli tehdy před ženami náskok a daleko víc zkušeností.
Za stejnou práci méně peněz
Ženy tří republik: Irena Bernášková, první Česka odsouzená nacisty k trestu smrti
Irena Bernášková byla jednou z hybatelek domácího odboje za nacistické okupace. Vydávala nelegální časopis, podávala zprávy do zahraničí a stejně statečně čelila i trestu smrti, k němuž ji odsoudili nacisté.
A co dnes? „V současnosti jsou největším tématem rozdíly mezi platovým ohodnocením žen a mužů za pracovní výkon. To je podle mě mnohem zásadnější, než účast žen v politice,“ míní Musilová.
„Bohužel, srovnáme-li období před 100 lety a dnes, tak se toho příliš nezměnilo. A to i navzdory tomu, že v červenci 1945 bylo u nás vládní vyhláškou zavedeno rovné odměňování mužů a žen za stejnou práci,“ dodává.
Seznamte se s příběhy Žen tří republik >>
Související
-
Ženy tří republik: Anna J. Patzaková, významná muzikoložka. Život ji ovlivnil ministr Nejedlý
Taky ale autorkou průkopnické knihy o začátcích Československého rozhlasu nebo znalkyně hudebního umění Bedřicha Smetany a jeho následovníků.
-
Ženy tří republik: Elena Lacková, první romská intelektuálka a spisovatelka
Jako první Romka ukončila v totalitním Československu vysokou školu. V roce 1946 napsala divadelní hru Cigánsky tábor, jedno z prvních literárních děl romské menšiny.
-
Ženy tří republik: Ľudmila Pajdušáková, špičková vědkyně, která zastínila i své mužské kolegy
Slovenská astronomka byla nejen jednou z mála špičkových vědkyň, ale na mezinárodním poli svými objevy zastínila i většinu svých mužských kolegů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
