Zlomem v emancipaci žen bylo volební právo. Dnes se bojuje o rozdíly ve mzdách, říká historička

7. září 2018
Seriál Ženy tří republik přinesl i příběh Alice Masarykové (na snímku s bratrem Janem), spoluzakladatelky Československého červeného kříže.

Jak se žilo ženám před sto lety a jak se změnilo jejich postavení ve společnosti?

Ženy tří republik: Alice Masaryková, prezidentova dcera a spoluzakladatelka Československého červeného kříže

Alice Masaryková

Alice Masaryková vstoupila do obecného povědomí jako dcera zastupující svou matku Charlottu v roli první dámy. Ve skutečnosti byla především činorodou sociálně-zdravotní pracovnicí, která se v roce 1919 zasloužila o založení Československého červeného kříže.

Významnou událostí bylo získání volebního práva, které v rámci Washingtonské deklarace prosadil Tomáš Garrigue Masaryk (spolu s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem). Ženská emancipace má ale i další pozoruhodné kapitoly.

Pokud se na věc díváte z hlediska jednotlivce, je prý bezesporu zajímavá vědecká kariéra prvních vysokoškolaček, myslí si historička Dana Musilová. Zlomový byl až rok 1934, kdy byly jmenovány dvě první profesorky Československa – lékařka Božena Kuklová-Štúrová a farmakoložka Hedwig Langecker.

Volební právo? Velký krok, ale...

Ženy tří republik: Anna Auředníčková, spisovatelka, která překládala třeba Karla Čapka

03765561.jpeg

Jméno překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové je v současnosti téměř neznámé. Ale díky jejím překladům se čtenáři v Rakousku, Německu i Švýcarsku mohli poprvé seznámit s českými autory, jako byl Karel Čapek.

Jde-li o obecné systémové změny, tam už je to podle Musilové složitější: „Volební právo, to byl samozřejmě velký pokrok, ale když se podíváte na výsledky voleb v roce 1920 (a později), uvidíte, že jen velmi málo žen proniklo volebním systémem do Poslanecké sněmovny a ještě méně do Senátu.“

Hlavní překážkou prý tehdy byla samotná organizace politického systému a stran. „Právě strany totiž rozhodovaly o tom, kdo půjde na kandidátky a na jaké místo“, vysvětluje historička. Je třeba přiznat, že muži měli tehdy před ženami náskok a daleko víc zkušeností. 

Za stejnou práci méně peněz

Ženy tří republik: Irena Bernášková, první Česka odsouzená nacisty k trestu smrti

Irena (Inka) Bernášková

Irena Bernášková byla jednou z hybatelek domácího odboje za nacistické okupace. Vydávala nelegální časopis, podávala zprávy do zahraničí a stejně statečně čelila i trestu smrti, k němuž ji odsoudili nacisté.

A co dnes? „V současnosti jsou největším tématem rozdíly mezi platovým ohodnocením žen a mužů za pracovní výkon. To je podle mě mnohem zásadnější, než účast žen v politice,“ míní Musilová.

Bohužel, srovnáme-li období před 100 lety a dnes, tak se toho příliš nezměnilo. A to i navzdory tomu, že v červenci 1945 bylo u nás vládní vyhláškou zavedeno rovné odměňování mužů a žen za stejnou práci,“ dodává.

Seznamte se s příběhy Žen tří republik >>

Spustit audio

Související