Ženy tří republik: Ľudmila Pajdušáková, špičková vědkyně, která zastínila i své mužské kolegy

31. srpen 2018
Kometa_18_9_2016.jpg

Slovenská astronomka byla nejen jednou z mála špičkových vědkyň, ale na mezinárodním poli svými objevy zastínila i většinu svých mužských kolegů.

I v roce 1946 se Československo stále vzpamatovává z následků 2. světové války. Došlo mimo jiné k obnovení činnosti Univerzity Palackého v Olomouci, konaly se první poválečné parlamentní volby a proběhla rehabilitace prozatímního státního zřízení.

Svět astronomie se však učil skloňovat nové jméno. Ľudmila Pajdušáková tehdy objevila svou první z celkem pěti komet. Díky jejím pozdějším objevům získalo Československo, na kongresu Mezinárodní astronomické unie v Římě 1954, titul velmoci v oblasti objevování komet.

Od dětství měla ráda matiku a fyziku

Ženy tří republik: Adéla Kochanovská-Němejcová, první profesorka ČVUT a průkopnice rentgenografie

Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie ve své laboratoři v Paříži

Adéla Kochanovská-Němejcová se do historie zapsala nejen jako první profesorka inženýrství na České vysokém učení technickém, ale především jako průkopnice rentgenografie.

Pajdušáková se narodila roku 1916 v malé obci Radošovce do rodiny obchodníka Vendelína Pajdušáka. Vzdělání se jí dostalo na římskokatolickém gymnáziu. Už tehdy se projevil její talent ke studiu matematiky a fyziky.

Velmi cílevědomě se rozhodla pro astronomii. Ve svém nejbližším okolí se však nesetkala s pochopením. Příbuzní a přátelé si ji neustále představovali jako astroložku, která předpovídá budoucnost. V 16 letech ztratila oba rodiče a musela se začít živit jako pomocná učitelka. Postarat se musela nejen o sebe, ale i o své tři mladší sourozence. Plány na studium vysněné vědy musela opět odložit, ale vytrvala.

Musela být dost bezohledná

Zážitky z tohoto období se později promítly nejen v její pracovním nasazení, ale i v tvrdosti a bezohlednosti při prosazování svých zájmů. Takto v 70. letech vzpomínala v rozhovoru pro Československý rozhlas na otázku, co ji přivedlo ke studiu astronomie:

První zkušenosti získává na konci 2. světové války v observatoři na Skalnatém plese. Jsou to ale pouze technické práce. Studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě ukončuje doktorátem ve 34 letech. Do období mezi roky 1946 a 1953 spadají i její nejzásadnější objevy. Krom důležitého objevu pěti komet se věnuje pozorování meteorů. V poválečných letech byla její kolekce snímků meteorů druhá největší po Harvardské univerzity.

Stala se vědeckou celebritou

Ženy tří republik: Milada Petříková-Pavlíková, první česká architektka

Svobodárna v Praze - Libni

Milada Petříková-Pavlíková se do historie zapsala jako první česká architekta. Zabývala se především sociálním bydlením. V jejích domech nacházely útočiště stovky žen v tíživé životní situaci.

Po tomto období sbírala vytoužené vědecké vavříny a do jisté míry se v tehdejším Československu stala vědeckou celebritou. Po předsednictví v Slovenské astronomické společnosti se dočkala i mezinárodního úspěchu, když byla zvolena členkou mezinárodní astronomické unie. 

Bojovala ale i za práva žen a účastnila se mírového hnutí. Astronomii se snažila popularizovat a dostat ji blíže k lidem. Zakládala malé lidové hvězdárny a sdružení amatérských astronomů. Kromě dvou desítek vědeckých prací publikovala přes 100 popularizačních prací a článků o astronomii, kosmonautice, ale i o globálních problémech.

„Její“ observatoř byla nejznámější na světě

Díky Pajdušákové získaly observatoře na Lomnickém štítě a na Skalnatém Plese světové jméno. V letech 1946 až 1959 bylo po celém světě objeveno 70 komet a 18 z nich právě v těchto dvou hvězdárnách. Předčily i nejznámější observatoř na světě Mount Palomar ve Spojených státech. Pajdušáková byla průkopnicí také ve výzkumu sluneční atmosféry a sluneční činnosti. Svou metodikou pozorování zásadně přispěla k dalšímu rozvoji těchto disciplín.

S astronomií spojila i svůj osobní život. Jejím prvním manželem byl český astronom Antonín Mrkos, který dlouhodobě pracoval v observatoři na Skalnatém plese. S Mrkosem se později rozvedla. Není bez zajímavosti, že Mrkos po své bývalé ženě, tři roky po její smrti, pojmenoval planetku 3636 Pajdusakova. Posledních 16 let svého života prožila s Tiborem Hrčkem. S ním je také pochována na hřbitově v Tatranské Lomnici.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>

Spustit audio
autor: Petr Šmíd

Související