Ženy tří republik: Milada Blekastadová, světově uznávaná komenioložka

Rok 1933: Lidé bez práce

Takzvaný „černý pátek“ 24. října 1929 bývá označován za začátek světové hospodářské krize, která v řadě zemí trvala do poloviny třicátých let. Jak k ní došlo?

V roce 1933 vrcholí v Československu vlna nezaměstnanosti, úřady evidují přes 920 tisíc lidí bez práce. V Německu nastupuje k moci vláda národních socialistů v čele s Adolfem Hitlerem. V květnu vzniká norská fašistická strana Nasjonal Samling. A o prázdninách odjíždí Milada Topičová na svou první cestu do Norska, které ji natolik okouzlí, že zde zůstává až do smrti v roce 2003.

Vášeň k severské kultuře

Milada Blekastadová se narodila roku 1917 do rodiny jednoho z největších českých nakladatelů. Její dědeček František Topič vybudoval v Praze na konci 19. století významný nakladatelský dům a galerii.

Ženy tří republik: Anna Auředníčková, spisovatelka, která překládala třeba Karla Čapka

Jméno překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové je v současnosti téměř neznámé. Ale díky jejím překladům se čtenáři v Rakousku, Německu i Švýcarsku mohli poprvé seznámit s českými autory, jako byl Karel Čapek.

Milada vyrůstala ve velmi kulturním a obohacujícím prvorepublikovém prostředí. Studovala na Vyšší dívčí škole v Praze, kterou ale nedokončila. Spolu se svou matkou Miladou sdílela vášeň k severské kultuře, kterou se Topičovo nakladatelství a výstavní salon snažilo v Čechách soustavně představovat.  

V šestnácti odjela Milada do Norska, kam ji pozval spisovatel Inge Krokann. Milada pak jeho knihy, obecně považované za obtížné na překlad, převedla do češtiny. Později se ale soustředila hlavně na překládání českých knih do norštiny. Nejprve pro norské čtenáře připravila výbor českých klasických pohádek z Němcové, Erbena a Kuldy.

Podpora uprchlíků a disentu

Při svém prvním pobytu v Norsku poznala svého budoucího manžela, o třicet pět let staršího malíře Hallvarda Blekastada. Svatba se odehrála v Praze na Staroměstské radnici a manželům se postupně narodilo sedm dětí.

Už během druhé světové války se Milada angažuje v podpoře českých uprchlíků a intelektuálů. Stejně pečlivě sleduje dění u nás i po srpnové okupaci v roce 1968. 

Spolupracuje s norskými médii a zprostředkovává jim aktuální reportáže, které přebírá z vysílání československého rozhlasu. Soustavně podporuje umlčované spisovatele a československou literaturu samizdatu a disentu.

Práce o Komenském

Miladě sice chybělo formální vzdělání, ale vzdělávala sama. Uměla německy, rusky, francouzsky, latinsky a samozřejmě norsky. Celý život se také zabývala dílem Jana Amose Komenského. Psala o něm odborné články a přednášela na univerzitě v Oslu.

V 50. letech vyšel její velmi oceňovaný překlad Komenského stěžejního díla Labyrint světa a ráj srdce. Za svou disertační práci o Komenském navíc později získala titul doktorky filozofie. Stojí za zmínku, že jejím oponentem při obhajobě byl jeden z nejvýznamnějších českých filozofů Jan Patočka. Dodnes se jedná o nejcitovanější odbornou práci věnovanou Komenskému.

Blekastadová pak dál přednáší na univerzitě v Oslu českou starší i moderní literaturu a překládá do norštiny díla Karla Čapka, Milana Kundery nebo Václava Havla.

Překladatelské vyznamenání

Přátelila se také s Ludvíkem Vaculíkem. Za převod jeho románu Sekyra získala nejvyšší norské státní vyznamenání pro překladatele. Takhle Vaculík vzpomínal na Miladu a osudový rok, kdy Sekyra v Norsku vyšla:

Blekastadová, členka norské vědecké akademie, získala v roce 1997 od prezidenta Havla Medaili Za zásluhy. Rok poté zakládá Nadační fond Františka Topiče, jehož cílem je podporovat mladé vědce a tvůrce zabývající se českou literaturou, historií a filozofií.

Milada Blekastadová zemřela v říjnu 2003 a je podle svého přání pohřbena v rodinné hrobce Topičů na pražských Olšanech.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>