Ženy tří republik: Anna Hostomská, známá rozhlasová hudební redaktorka

Když v létě 1929 Anna Hostomská nastupuje jako sekretářka do hudebního oddělení rozhlasové společnosti Radiojournal, nikdo netuší, že v říjnu dojde ke krachu na newyorské burze a začne velká hospodářská krize.

V Československu se tou dobou schyluje k předčasným volbám. V Německu vyšel Remarqueův román Na západní frontě klid. Vzducholoď Graf Zeppelin nabízí jako první na světě platícím pasažérům dvoutýdenní cestu kolem zeměkoule. Sergej Prokofjev pořádá druhé turné po Sovětském svazu a Československý rozhlas otevírá ostravské studio.

Rozhlasová administrativa

Redaktorka, spisovatelka, překladatelka operních a operetních libret, propagátorka vážné hudby a rozhlasačka tělem i duší. Tak můžeme charakterizovat Annu Hostomskou.

Ženy tří republik: Božena Ecksteinová-Hniličková, první česká senátorka a výtečná řečnice

• Upravit
• Smazat

Božena Ecksteinová-Hniličková byla první českou senátorkou. Mimo jiné aktivně prosazovala názor, že prostituce nebo potrat nepředstavují morální, ale sociální problémy. Tehdy se jednalo se o široce odmítané postoje.

Narodila se 6. srpna 1907 do rodiny právníka a milovníka hudby. Právě rodinné prostředí v Pelhřimově jí poskytlo hudební základy ve hře na piano a na cello.

Vystudovala reálné gymnázium a obchodní akademii, kde se naučila dobře francouzsky a německy, psát na stroji a stenografovat. Všechny tyto dovednosti později využívá při práci pro hudební oddělení rozhlasu. Do rozhlasu nastupuje v šestém roce jeho existence jako administrativní síla v hudebním oddělení.

V té době se hudba vysílá převážně živě. Anna Hostomská sjednává smlouvy, vyplácí honoráře a zajišťuje, aby vysílání z koncertních sálů, divadel a rozhlasových studií probíhalo podle připraveného časového rozvrhu.

Vysílání během Pražského povstání

Už v roce 1929 ovšem rozhlas zakládá archiv gramofonových desek a iniciuje nahrávání českých skladeb a českých interpretů. Anna Hostomská časem začne vyrábět vlastní programy, kam vybírá hudbu právě z rozhlasových desek.

Pražské povstání-z bojů poblíž rozhlasu|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jedněmi z jejích prvních pořadů jsou výběry operních árií. Hostomská se dále noří do rozhlasové práce a absolvuje školení pro hlasatele u Miloslava Dismana a dalších odborníků, aby mohla vystupovat v živém vysílání.

Připravuje komponované pořady s ukázkami z oper a operet. Nakonec opouští roli sekretářky a jako první žena se stává tajemnicí hudebního oddělení. Mezitím také studuje sociologii a hudební vědu na Karlově univerzitě.

Přihází ovšem Protektorát a následně i zavření českých vysokých škol. Hostomská zůstává v rozhlase a spolu s dalšími se snaží, aby v pásmech hudby a mluveného slova byla slyšet jen čeština, nikoliv němčina. Navzdory cenzuře se do programu vkládá poselství povzbuzující českého ducha. Hostomská spolupřipravuje například vysílání o Smetanově cyklu Má vlast. A právě desky s Mou vlastí nasazuje do vysílání během Pražského povstání v roce 1945.

Nedokončené studium

Po válce Anna Hostomská vede redakci smíšených pořadů, kam se tehdy řadilo všechno, co obsahuje hudbu a zároveň slovo, od kabaretu až po operu. Na znovuotevřené Karlově univerzitě se připravuje na obhájení disertační práce ze sociologie Rozhlas a posluchači.

Ovšem komunistický režim považuje sociologii v 50. letech za buržoazní pavědu a obor ruší. A tak se Hostomská už podruhé vzdává kombinace vědecké a rozhlasové práce a své síly plně napře na rozhlasovou tvorbu.

Nejintenzivněji se věnuje popularizaci vážné hudby. Do povědomí posluchačů se vryla pořadem Co máte nejraději. Ten se vysílal každý týden a pouštěla se v něm vždy hudební ukázka podle návrhu posluchačů. Hostomská dbala na to, aby se hudební úryvky příliš neopakovaly a zároveň se snažila rozšiřovat hudební obzory posluchačů.

Takhle vzpomínala na pořad v roce 1978:

Pořad Co máte nejraději byl populární i proto, že Anna Hostomská poctivě odpovídala na všechny dopisy, které od posluchačů chodily. A za 10 let jich přišlo asi 70 000.

V roce 1962 Anna Hostomská odešla do důchodu, ale s rozhlasem nadále příležitostně spolupracovala. Rozhlasovou práci zužitkovala už v průběhu padesátých let v popularizačních publikacích Opera: průvodce operní tvorbou a Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby.

Anna Hostomská zemřela v Praze v roce 1995. Reedice jejích knih o opeře vycházejí dodnes.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>