Ženy tří republik: Arnoštka Roubíčková, dámská krejčová, která vytvořila skutečný módní dvůr

20. červenec 2018
Historické prádlo

Modelový dům Arnoštka Roubíčková v Paláci Koruna na pražském Můstku patřil v době první republiky mezi nejvýznamnější pražské módní salóny, mezi které řadíme salón Hany Podolské v Lucerně nebo Oldřicha Rosenbauma na Národní třídě.

Roku 1925 vznikl v Německu Ochranný oddíl NSDAP, známý pod zkratkou SS. Jiří Voskovec s Janem Werichem založili v Praze Osvobozené divadlo a profesor Karel Absolon s týmem archeologů objevili na Moravě kyprou sošku Věstonické venuše.

Rok 1925: Objev Věstonické venuše, symbolu pravěkého umění

Věstonická venuše

Patrně nejznámějším českým archeologickým nálezem a jedním z prvních dokladů pravěké keramiky je takzvaná Věstonická venuše. Objevena byla 13. července 1925 na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě.

Ve stejné době vytvořila Arnoštka Roubíčková ze svého krejčovského salónu skutečný módní dvůr. Pražským ulicím tehdy vévodily splývavé střihy, v módě hrál prim styl art deco a co se bude nosit, určovala Paříž.

Arnoštčina cesta k řemeslu byla složitá. Když po rozvodu v roce 1909 zůstala se synem a dvěma dcerami sama, obnovila živnost dámské krejčové a založila si vlastní podnik v blízkosti ulice Na Příkopech.  Podařilo se jí využít toho, že později v důsledku Velké války nemohly zámožné zákaznice cestovat do oblíbených módních salónů ve Vídni a v Paříži. Musely se proto poohlédnout v Praze.

Inspirace v zahraničí

Za této situace Arnoštka Roubíčková přestěhovala salón do tehdejšího výkřiku moderny, paláce Koruna na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě. Secesní palác architekta Antonína Pfeiffera s železobetonovou konstrukcí a sochařskou výzdobou Vojtěcha Suchardy nabízel prostory pro obchody a kanceláře.

Spodní prádlo v běhu času: od historických korzetů až po punčochy ve spreji

Historické prádlo

Podoba a funkce spodního prádla vždy úzce souvisela s dobovým ideálem krásy a životním stylem. Novinky se také podobně jako v ostatních oblastech módy prosazovaly i v souvislostech s politikou, vlivem válek a hospodářských okolností.

Krejčovský salón sídlil v druhém patře. V suterénu se nacházely lázně a biograf. Později ve 30. letech i oblíbený Automat Koruna, centrum rychlého občerstvení s částečně automatizovaným prodejem.

Krejčovských salónů bylo v každém menším i větším městě dostatek a šaty na zakázku byly oblíbenější a spolehlivější než konfekční zboží. Arnoštka Roubíčková ale mířila výš. Ačkoli kladnou odpověď na žádost o vycestování z mladé Československé republiky dostala až v roce 1920, rozjela se s dcerami hned kvůli inspiraci do Paříže, na francouzskou Riviéru, do Berlína, Drážďan nebo do Vídně.

Kopírování francouzských nebo německých modelů bylo tehdy poměrně běžné. Dcera Arnoštky Adéla měla kreslířskou školu a po pouhém zhlédnutí uměla model zakreslit tak, že salón ušetřil za drahé kupování modelů a jejich dovoz.

Módní jeviště

Adéla Roubíčková v roce 1925 popsala, jak fungoval pařížský módní průmysl haute couture, který se proti zcizení nápadů na módních přehlídkách bránil cedulemi s nápisy „kopírování zakázáno“. Návštěva přehlídky také zavazovala k nákupu jednoho nebo více modelů.

A o modely šlo při budování Modelového domu Arnoštka Roubíčková především. Aby novou živnost uznala i Správní komise pro živnostenskou komoru, musela majitelka dokázat, jak se její podnik liší od obyčejných krejčovských dílen. Roubíčková vždy zdůrazňovala, že vyhotovuje modely podle vlastních návrhů a vymýšlí si i nové vzory.

Jako součást modernizace výrobního závodu vzniklo v Modelovém domě i „módní jeviště“. Představme si ho jako sál s pohovkami a stoly, u kterých mohli diváci a zákazníci v jednom pozorovat modelky, které jim předváděly nejnovější kusy.  První velkou předváděcí akci na jaře 1925 tvořilo téměř dvě stě samostatných modelů „pařížského vkusu a elegance“.

Arnoštka Roubíčková zahynula v Terezíně. Modelový dům, který míval v dobách své největší slávy zastoupení i v Paříži, zanikl krátce po deportaci rodiny.

Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>