Ženy tří republik: Elena Lacková, první romská intelektuálka a spisovatelka
Jako první Romka ukončila v socialisitickém Československu vysokou školu. Už v roce 1946 se Lacková proslavila svou divadelní hrou Cigánsky tábor. Je to jedno z prvních literárních děl romské menšiny u nás.
V říjnu 1946 byl v Norimberku ukončen soudní proces s válečnými zločinci. U nás se konaly první poválečné volby. Vyhrála je Komunistická strana Československa, založená roku 1921. Ve stejném roce se narodila i Elena Lacková. Daleko od dramatických pražských událostí, v osadě poblíž Velkého Šariše.
Jako jediné dítě z osady absolvovala obecnou i měšťanskou školu. Dál ale studovat nemohla. Protiromská opatření za 2. světové války to ve Slovenském štátě nedovolovala. Během války se vdala a narodily se jí první tři děti.
Své nadání a touhu psát nenechala zadusit
Ženy tří republik: Anna Pammrová, ekoložka a feministka, která chtěla žít bez mužů
Osobnost Anny Pammrové spojujeme s počátky ekologie i feminismu u nás. Tato žena dokázala ze své lesní poustevny ovlivnit a inspirovat řadu významných osobností naší kultury, včetně básníka Otokara Březiny.
Na základě zážitků z právě skončené války vznikla slovensky napsaná divadelní hra Horiací cigánsky tábor, později vydaná pod názvem Cigánsky tábor. Drama mělo premiéru v dubnu 1946 v šarišském kulturním domě. Díky velmi kladným ohlasům následovalo dalších 106 repríz na téměř dvouletém turné po celém Československu. Text nepostrádá budovatelské nadšení a dobová klišé. Pokud ale nahlédneme na hru jako na první literární zpracování nacistické genocidy na Romech, rozhodně se nejedná o tuctovou produkci své doby.
Po úspěchu divadelní hry dostala Lacková místo osvětové inspektorky na Krajském výboru v Prešově. Měla být vzorem ostatním Romům jako „uvědomělá soudružka cikánka“. Koordinovala kulturní činnosti týkající se nejen romské komunity. Angažovala se po celém východním Slovensku v nejrůznějších společenských aktivitách. Jako členka Červeného kříže kritizovala na mezinárodním sjezdu v Praze postavení a životní podmínky slovenských Romů. Podílela se také na založení Svazu Cikánů Romů.
Pražské jaro a svébytnost Romů
Ženy tří republik: Marie Schmolková pomáhala židovským uprchlíkům. Na její výzvu přijel Nicolas Winton
Marie Schmolková, sionistka z české židovské rodiny, se po nástupu nacismu zapojila do pomoci židovským uprchlíkům z Německa. Po Mnichovské dohodě přijel do Prahy na její výzvu známý zachránce židovských dětí – Nicholas Winton.
Díky uvolnění během pražského jara se v této organizaci Romové poprvé oficiálně prezentovali jako svébytné etnikum. Mimo jiné požadovali včlenění jazykových a etnických práv do ústavy. Činnost Svazu ale byla nuceně zastavena během normalizace.
V 60. letech se s manželem na čas přestěhovali do Ústí nad Labem. Elena v té době začala studovat obor Osvěta a novinářství na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1970, kdy už byla babičkou devíti vnoučat, se stala první romskou ženou na našem území, která úspěšně absolvovala vysokou školu.
Lacková se věnovala psaní různých žánrů. Tvořila divadelní hry, povídky i pohádky. Nejslavnější kniha je její autobiografie. Vyšla pod názvem Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou a byla přeložena do několika světových jazyků. Iniciátorkou jejího vydání byla další významná žena našeho romského hnutí: Milena Hübschmanová. Ta celých osm let navštěvovala Lackovou v Prešově, kde nahrávala její vyprávění a pak ho překládala do češtiny.
Tak vznikl rozhlasový pořad A nad hlavou nebe, v němž vzpomínky Lackové čte Karolina Slunéčková.
Lacková se za svou práci i literární tvorbu se dočkala mnoha ocenění. V roce 2001 převzala z rukou slovenského prezidenta Rudolfa Schustera jako první Romka v historii státní vyznamenání Řád Ludovíta Štúra III. třídy. O rok dříve byla pražským Židovským muzeem oceněna medailí Chatana Sofera za přínos uměleckého zpracování romského holocaustu. Zemřela v Košicích v roce 2003.
Seznamte se s příběhy dalších Žen tří republik >>
Související
-
Ženy tří republik: Irena Blühová, průkopnice v oboru sociální fotografie
Irena Blühová byla nejvýraznější fotografkou v meziválečném Československu. Díky studiu na slavné výtvarné škole Bauhaus v Německu se stala průkopnicí sociální fotografie.
-
Ženy tří republik: Anna Hostomská, známá rozhlasová hudební redaktorka
Anna Hostomská byla hudební redaktorkou Československého rozhlasu. Tam začala pracovat 6 let po jeho vzniku a věnovala se hlavně hudebnímu vysílání.
-
Ženy tří republik: Anna Auředníčková, spisovatelka, která překládala třeba Karla Čapka
Jméno překladatelky a spisovatelky Anny Auředníčkové je téměř neznámé, ale díky jejím překladům se v Rakousku, Německu i Švýcarsku mohli poprvé seznámit s českými autory.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.