To, že nadpoloviční většina nešla volit, není selhání demokracie, ale těch lidí, myslí si egyptolog a historik Bárta
„Velké myšlenky 20. století utržily zásadní rány. Ke své škodě,“ říká v Osobnosti Plus egyptolog, archeolog a historik Miroslav Bárta. Rád se věnuje různým fázím vývoje civilizací – jak se rodí, rostou a upadají. „Není ale možné všechno shodit ze stolu a začít vymýšlet úplně nové a neznámé věci,“ dodává.
„Druhá věc: Jsem přesvědčen, že se svět v důsledku covidu nebo ruské agrese na Ukrajině skutečně změnil. Systém tak projde podstatnými změnami – ať už jde o způsob zacházení s energetickými zdroji nebo o fungování společnosti jako takové,“ uvažuje.
Bárta vidí změnu společnosti i v právu na to se realizovat.
Čtěte také
„U vědomí toho, že to právo začíná nejprve naplněním našich povinností a až pak jsou tady ty svobody. Jedna z věcí, která je za mě problém, je nárokovost společnosti. Kde to skončí? Teď máme přes 90 procent mandatorních výdajů, tedy sociální stát. Ještě před sto lety činily stejné výdaje jen deset procent. To je neudržitelné – ať si říká, kdo chce, co chce.“
Bárta zároveň připomíná, že nejde jen o Česko, podobné problémy má mnoho dalších států.
„Já jsem z podstaty proti tomu, aby se uvažovalo, jak vylepšovat společnost. Jsem pro to, aby si lidé mnohem víc uvědomovali svou zodpovědnost za to, že svět bude takový, jak k němu budou sami přistupovat.“
Nejde o selhání demokracie
Je demokracie přežitá? „Myšlenka demokracie je naprosto v pořádku, ale demokracie vyžaduje mimo jiné zodpovědnost a určitý stupeň dosaženého povědomí o tom, co je občanská společnost a komunita. A toto je tady špatně,“ odpovídá.
Nadpoloviční většina lidí nešla volit. To je katastrofa.
Miroslav Bárta
„Když se podíváte na výsledky voleb, zjistíte, že nadpoloviční většina lidí nešla volit. Nevyužila své primární právo vyjádřit se k tomu, jak si představují, abychom řídili naší společnost. A to je katastrofa. To není selhání demokracie, to je selhání lidí,“ myslí si.
Egyptolog Bárta si jako příslušník západní či euroatlantické civilizace myslí, že před sebou máme růst, ne kolaps.
Čtěte také
„Nevidím lepší prostředí, ať už jde o volný přístup k informacím, seberealizaci, demokratické prostředí, o nějaký světonázor svobody. To neznamená, že bychom neměli uvažovat, co můžeme dělat podstatně lépe. Nebo aspoň trochu lépe,“ vysvětluje.
Svou roli pak budou mít i elity. „Nemyslím jen politické elity, protože toto paradigma je dávno překonané. Podívejme se pro inspiraci do Spojených států, kde je hlavní techno-komplex. To jsou lidé, kteří sami vymýšlejí věci, ale kteří proto u nás nejsou. Tady i v rámci celé Evropy ,jedeme‘ v paradigmatu: Čím víc zákonů, tím víc spravedlnosti. A čím víc regulací, tím víc vynálezů, ale to je deviantní.“
Klíč je u těch nejmladších už ve školách. Tím neobhajuji vysokoškolské diplomy pro 50 až 80 procent populace.
Miroslav Bárta
„Proto by i Elon Musk u nás nikdy nevyletěl ani s jedinou raketou, v Americe to stihnul za 18 měsíců. Měli bychom si položit otázku, proč čím víc strategií pro vědu vypisujeme, tím míň máme podobných firem. A ani jedna z těch velkých globálních firem není z Evropy.“
„I když se podíváme na zacházení s energiemi a vizi Česka, tak za víc než 30 let po roce 1989 stále máme provozy, které jsou dvojnásobně energeticky náročné než ve zbývajících západních vyspělých zemích. To se musí zásadně změnit,“ uvažuje egyptolog a historik.
Čtěte také
Když se podívá do historie, tvrdí, že ti, kteří mají kvalitu a leadership, přicházejí v dobách krize.
„Taky se vždy rodí nové technologie a technická řešení, takže jsem v tom optimista. Svým způsobem události po covidu a především po 24. únoru lze chápat jako velkou mobilizaci. A protože jsme zemí, která nemá zdroje, je naší jedinou cestou mít chytré lidi,“ uvažuje.
Zásadní roli tak má vzdělání. „Klíč je u těch nejmladších už ve školách. Tím nepléduji za vysokoškolské diplomy pro 50 až 80 procent populace, což je další deviace. Kvalitní vzdělání se neodráží ve vysokoškolském diplomu, ale v tom, jak se lidé chovají. Jak uvažují o světě, o sobě i vlastní odpovědnosti,“ uzavírá Miroslav Bárta.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.
Související
-
Karel Hvížďala: Zpomalování civilizace
Nejčastější nářky, které slyším, zní: Evropská unie je pomalá, české vládě všechno dlouho trvá. Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Co to zpomalení způsobuje?
-
Kolaps civilizace? Nastane, až bude litr benzínu za 100 korun, předvídá egyptolog Miroslav Bárta
Ve škole vyrušoval, tak mu za trest paní učitelka dala za úkol naučit se dlouhou pasáž o pyramidách v Gíze. Dnes je Miroslav Bárta větovou kapacitou egyptologie.
-
Fukuyama: Liberální demokracie dokáže napravovat své chyby a právě takovým obdobím nyní procházíme
„Lidé začali brát liberální demokracii za samozřejmost, za níž nemusejí přinášet oběti,“ soudí politolog, podle kterého liberální demokracie představuje konec dějin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.