Karel Hvížďala: Zpomalování civilizace
Nejčastější nářky, které slyším, zní: Evropská unie je pomalá, české vládě všechno dlouho trvá. Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Co to zpomalení způsobuje? Opomeneme-li v této úvaze problémy s uzavíráním kompromisů mezi 27 státy a dáme slovo psychologům, ti tvrdí, že za to může oddalovací mentalita evropské populace.
U většiny lidí vznikla snaha riskantní rozhodnutí odsouvat. Třeba německý sociolog Paul Nolte tvrdí, že jednání vedeme tak, aby mohlo dojít k non-decision, tedy k odkladu rozhodnutí na pozdější dobu, v domnění, že to bude pro nás výhodnější.
Čtěte také
Ve skutečnosti – jak sami vidíme každý den – je tomu opačně: neřešené hromadící se problémy způsobují, že rizika vzrůstají a situace je méně výhodná.
Konec konců nejprve covidová pandemie, kterou předpovídali vědci několik let, a v poslední době válka na Ukrajině nám to názorně předvedly: Kdyby se naše civilizace na pandemii lépe připravila a kdyby reagovala na projev Vladimira Putina hned po jeho proslovu v Mnichově v roce 2007, kdy se pokusil diktovat USA a Evropské unii, jak se mají chovat, ráznou diplomatickou cestou nebo kdybychom s tvrdými sankcemi proti Rusku začali okamžitě po anexi Krymu v roce 2014, nemuselo by nejspíš k této krvavé válce dojít.
Loajalita a přemýšlení
Díky naší neodvaze a odmítnutí přijetí starého pravidla, že riziko je nedílnou součástí závazně žitého života, jsme se dostali do situace, kdy neřešené hromadící se problémy způsobují eskalaci rizika a sociální pnutí.
Čtěte také
I když důvody tohoto stavu jsou rozdílné ve střední Evropě a v západní Evropě. U nás za to může padesátiletá zkušenost s dvěma totalitami: hnědou a rudou, které udusily bezmála veškeré aktivity a na Západě dobře fungující sociální stát. Lidé si zvykli na pohodlí a komfort. Rozdíl je snad jen v tom, že elity ve staré Evropě nebyly tak silně vytěsněny z médií, což jim dovoluje hrozící nebezpečí hlasitěji artikulovat.
Důvodů je ale víc: žijeme v tak komplikovaném společenství, že už je nemožné domyslet veškerá rizika do možných konců. A to za situace, kdy je legitimita státu silně oslabena, protože už žádný evropský stát není schopen, zvlášť v době současné kumulace krizí, za výkon občanů, tedy odevzdané daně, nabídnout fungující zdravotnictví, řádné důchody a bezpečnost. Společenská smlouva ze strany států byla porušena.
Donedávna typické zvyklosti mladých lidí ve staré Evropě, kteří si nesmyslně prodlužovali dobu studia či nekonečně cestovali po planetě, zasáhly i střední Evropu. Vstoupí-li lidé s touto mentalitou do zaměstnání, chovají se tam podobně, což má pak negativní vliv na vědu, technologie i vývoj infrastruktur, protože právě takto poznamenaná generace starých adolescentů je dnes již v celé Evropě na rozhodujících pozicích. A dostanou-li se do politiky a nejsou-li schopní riskovat, převládne u nich loajalita nad přemýšlením. A právě tyto tendence mají za následek zpomalování a zaostávání.
Odpovědět na otázku, jak se zrychlit, neumím, protože změnit čas a rychlost by znamenalo změnit čtvrtý rozměr naší existence.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
