Blíží se okamžik, kdy dojde k velké změně. Jestli nahoru, nebo dolů, záleží na nás, míní egyptolog Bárta

4. leden 2022

„Kdybychom měli škálu od jedné do desíti, tak říkám, že jsme někde mezi osmičkou, možná spíš k devítce,“ myslí si prorektor Univerzity Karlovy a egyptolog Miroslav Bárta o tom, jak blízko jsme ke konci naší globální civilizace. Konec přitom neznamená zánik, jen přeměnu. Vývoj civilizace nemusí být vždy jen k lepšímu. „To je totiž velký mýtus.“

„Myslíme si, že tak jak je čas pravděpodobně pouze lineární, tak každá civilizace musí být lepší. Nemusí. A ani nemusí být dokonalejší. Co je ale jisté, že bude jiná,“ vysvětluje Bárta.

Čtěte také

„To, že jsem zmínil devítku, neznamená, že se blížíme k tomu, že se staneme horší a chudší. Ale že se blíží okamžik nebo historicky krátké období, kdy skutečně dojde k velkému skoku. Buď ve složitosti, v naší úspěšnosti směrem nahoru. Anebo směrem dolů,“ dodává.

A přidává svůj oblíbený citát: „Všechny scénáře jsou rozepsané a záleží jen a jen na nás. Každý má svůj díl odpovědnosti.“

Vyspělá společnost a ta, co chce být vyspělá

Egyptolog připomíná svou poslední knihu Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají. „Jsme tak daleko, že kdybychom těch sedm zákonitostí, zákonů nebo principů začali víc používat ve veřejném životě, tak bychom mohli mnohem úspěšněji řídit naši vnitřní dynamiku,“ doporučuje s tím, že nejde o jedno konkrétní pravidlo, ale o jejich celkový mix. 

Čtěte také

„Jde třeba o leadership, který se projevil v době covidové,“ říká a uvádí příklad filmového festivalu v Česku, kterého se zúčastnilo přes tisíc lidí bez roušek, ačkoliv podle vládního nařízení měli roušky nosit. 

To je ten rozdíl mezi Německem a Českem. U nás tomu všichni aplaudují, v Německu by tam byla do hodiny policie a všichni by šli na deset dní do izolace. To je ten rozdíl mezi vyspělou společností a společností, která má ambici být vyspělou,“ srovnává egyptolog. 

Covidovou dobu podle Bárty zatím nejlíp v Evropě zvládají Dánové a Němci. 

„Dánsko je jedna z nejvyspělejších zemí, společensky, demokraticky, systémově, s nízkou hladinou korupce, s rozvinutou vědou a ekonomikou. To je naprosto zásadní. A také Německo,“ ukazuje na inspirativní země a porovnává: „Země dopadly naprosto nejhůř, to byly ty, které jsou takzvaně postkomunistické.“

Adaptace a energie

Dalším principem, kterému se věnuje ve své knize, je sedmý zákon, takzvaný adaptační. „Ten velice dobře popisuje úspěšnost, jak se lidé adaptují na proměny přírodního prostředí. Protože i to se kupodivu vyvíjí v čase – tak, nebo onak, ať už chceme, nebo nechceme.

Čtěte také

Je tam i zákon energetické a technologické determinace, což je veliký příběh, kterým se zabývám několik let. Ten říká, že každá společnost je přímo závislá, nikoliv ovlivněná, množstvím objektivně levné energie a úrovně technologií, které má k dispozici. A zrovna dnes je to veliký příběh,“ popisuje.

A upozorňuje: Pokud lídři – ať už političtí, technologičtí, nebo vědečtí, což jsou tři oblasti, ze kterých se rozhodující lídři erudují nejvíc – nebudou schopní komunikovat problémy světa, vysvětlovat a přesvědčovat o jejich řešení většinovou populaci, tak tu bitvu samozřejmě nemůžeme vyhrát.“

Cokoliv dnes uděláme, tak se díky technologiím a zasíťování projevuje celoplanetárně, míní Bárta. Společných hodnot podle něj globálně přibývá. Na druhou stranu máme celou řadu globálních výzev, které musíme vyřešit společně, jinak to nedopadne dobře, uzavírá. 

Celý rozhovor pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související