Liberální demokracie, na rozdíl od autoritářských systémů, dokáže napravovat své chyby. A právě takovým obdobím nyní procházíme, míní Francis Fukuyama

Svou moc dále posílily autoritářské mocnosti jako Rusko nebo Čína a po celém světě začal sílit populismus a nacionalismus. „Svět se začal štěpit, což souviselo s globalizací a ekonomickými nerovnostmi. Objevily se kulturní rozpory mezi liberály a konzervativci, kteří začali cítit, že jim není nasloucháno. To vše představuje hrozbu pro liberální řád,“ dodává.

„Věřím, že v průběhu času dochází k historickému pokroku. Ale tento pokrok není lineární v tom smyslu, že je každým rokem o něco lépe,“ podotýká Fukuyama, který trvá na tom, že neexistuje systém, který by fungoval lépe než liberální demokracie, která na rozdíl od autoritářských systémů dokáže napravovat vlastní chyby. A jedním takovým nápravným obdobím nyní procházíme.

Čtěte také

Fukuyama: V roce 2020 posilovali autoritáři, globální demokracie ale má naději

Neznamená to ovšem, že by demokracie v dohledné době začala vzkvétat po celém světě. Stále také existuje mnoho autoritářských zemí ochotných válčit. „Velké války v 19. a 20. století byly mezi Francií a Německem – a dnes je možnost, že by spolu tyto dvě země válčily zcela nepředstavitelná,“ vyzdvihuje význam Evropské unie pro mír v Evropě.

Pokud jde o rusko-ukrajinskou válku, Fukuyama nepředpokládá, že by mohla přerůst v přímý konflikt mezi NATO a Ruskem, které si prý je vědomé toho, že by konvenční válku prohrálo. A v jeho zájmu není ani použití jaderných zbraní.

Dosáhnout liberálního Ruska bude možná těžší, než mnozí z vás doufají.
Francis Fukuyama

Vysokou podporu války mezi obyčejnými Rusy si vysvětluje nízkou informovaností o tom, co se na Ukrajině skutečně děje. „Ale i Rusové, kteří jsou si těchto informací vědomi, stále na tyto nacionalistické výzvy slyší. To znamená, že dosáhnout liberálního Ruska bude možná těžší, než mnozí z vás doufají,“ připouští.

Ať vládnou ženy

Lidskou přirozeností prý je, že si člověk rychle zvykne na život v bezpečné a prosperující společnosti.

„Pokud jste prošla krvavou válkou nebo jste žila pod tvrdou diktaturou, tak budete velice šťastná, že žijete ve svobodné společnosti, kde jste v bezpečí a máte jistotu, že vás vaše vláda z ničeho nic nenechá uprostřed noci zatknout. Když padl v této části Evropy komunismus, byli lidé nesmírně nadšení, že žijí v liberální společnosti,“ připomíná.

Čím větší zastoupení žen v politice, tím vyspělejší demokracie.
Francis Fukuyama

Postsovětský prostor se ale podle Fukuyamy stále potýká s problémem zkorumpovaných vlád, populistů a oligarchů. „To u vás reprezentoval expremiér Andrej Babiš. A proto jsem velmi rád, že už není u moci. Ale zdá se mi, že druh moci, kterou on reprezentuje, může v české politice dál přetrvávat. Je to něco, na co je třeba si dát do budoucna pozor,“ uvádí.

Svět by podle jeho názoru byl mnohem lepším místem, pokud by na vedoucích pozicích a v politice bylo více žen.

Čtěte také

Definovat, co je pravda a co lež? To dělají diktátoři, ne demokracie, varuje novinář Koubský

„Nemají takový sklon podporovat militaristické politiky jako muži. V mnoha ohledech jsou velmi dobré lídryně a dokáží být tvrdé a silné, jako Margaret Thatcherová nebo jako současné premiérky Finska a Švédska nebo moldavská prezidentka,“ vyjmenovává.

Fukuyama připouští, že kvóty mají své stinné stránky, jsou ale cestou, jak zastoupení žen zvýšit. „Sám sebe obvykle nenazývám feministou, ale rozhodně podporuju tuto agendu. Protože čím větší zastoupení žen v politice, tím vyspělejší demokracie,“ uzavírá.

Jak sociální sítě proměnily svět politiky? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus. Moderuje Zdeňka Trachtová.