Zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu? Na tom není ani špetka pravdy, odpovídá historik

27. červenec 2020

Na jaře roku 1945 se na Krymu ve městě Jaltě sešli tři vrcholní státníci a představitelé protihitlerovské koalice. Setkání Spojenců navazovalo na setkání v Teheránu. A téma? Jak porazit nacismus a postupovat v době míru.

Čtěte také

Závěry Jaltské konference ale dodnes provázejí nejrůznější mýty. Jedním z nich je, že velmoci během jednání uzavřely řadu tajných dohod a dodatků, kterými rozdělili svět a Evropu. Tím se Československo dostalo do sovětské sféry vlivu.

Přeložíme-li tento mýtus (konspirační teorii), znamenalo by to, že Winston Churchill s Franklinem Rooseveltem zcela chladnokrevně ponechali naši zemi napospas komunistické totalitě.

Krycí název: Argonauti

Celé setkání probíhalo v banketovém sálu v Livadijském paláci. Ve svých pamětech o tom Churchill napsal: „Naše dočasné sídlo bylo zasazeno do úžasného prostředí... Hostitelé nešetřili námahou, aby nám zajistili všemožné pohodlí a na každou poznámku reagovali s laskavou pozorností.“

Čtěte také

Setkání mělo krycí název Argonauti a host pořadu historik Vít Smetana vysvětluje:  „Všechny krycí názvy jednotlivých konferencí vybíral Churchill, a protože to byla výprava do Černomoří, tak se inspiroval v antických bájích. Proto název Argonauti.“

Na straně protihitlerovské koalice bylo také Československo, přestože tehdy ještě stále existovalo okupované území Protektorát Čechy a Morava a fašistický Slovenský štát.

Pro spojence to byl ale stát, který měl být obnovený a dál reprezentovaný londýnskou exilovou vládou v čele a prezidentem Edvardem Benešem. Státem navazujícím na přátelské vztahy předválečné, a to jak s Velkou Británií, tak Spojenými státy americkými.

Se Sovětským svazem byla přátelská smlouva uzavřena v prosinci roku 1943. Mohlo by se zdát, že to do budoucna obnovenému státu pomůže v obnově demokracie známé z prvorepublikového prostředí.  O to víc je v centru pozornosti ona Jaltská konference. Se všemi teoriemi, že Západ Československo jen tak ponechal Sovětům.

O nás se tam nemluvilo

Na otázku, zda bylo právě Československo tématem daných vyjednávání, Vít Smetana konstatuje:

Čtěte také

„V Jaltě se o Československu nejednalo prakticky vůbec. Jedinou výjimkou bylo jednání nejvyšších vojenských představitelů, kde vojáci Rudé armády informovali své britské a americké partnery o tom, že v závěru války hodlají postupovat do Československa. Protože v únoru 1945 britské a americké jednotky nepřekročily Rýn, tak se příliš nepočítalo, že by mohly dojít až do Československa. Bylo to bráno jako informace, která byla vzata na vědomí. Chci zdůraznit, že v Jaltě nebyla domluvena žádná demarkační čára.“

Stranou ponechejme, zda mohly západní mocnosti se Stalinem v obecnější rovině jednat jinak, třeba i účinněji, o tom jsou totiž někteří – třeba britský publicista a dokumentarista Laurence Rees – přesvědčeni.

Jen mýtus...

Na otázku, jestli zařadila Jaltská konference Československo do sféry sovětského vlivu, pak historik Smetana odpovídá: „Je to mýtus, který je hluboce zakořeněn v mentální mapě Čechů a dává se do jedné linie s takzvanou mnichovskou zradou. Tedy že podobně reagoval Západ v Jaltě a podobně obětoval Československo. Není na tom ani špetka pravdy.“

Pořad připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Hostem pořadu je historik Vít Smetana.

Ale odkud to tedy pochází? „Nejprve s ním přišla goebbelsovská propaganda v závěru okupace a pak jej paradoxně potvrdili komunisté. Ti říkali, že jsme v sovětské sféře a že to potvrdily právě ony konference. Musíme se umět v sovětské sféře dobře orientovat a to my, komunisté, umíme, říkali. Musím ale dodat, že Jaltský mýtus se objevuje i na Západě.“

Celý pořad Ivany Chmel Denčevové si poslechněte v audiozáznamu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.