Jaroslav Šonka: Jalta a Boží mlýny

Zdaleka ale nebyly ještě rozdány karty ve hře o poválečné uspořádání. Mluvilo se o mapě poválečné Evropy a zajímavé je, že Československo bylo jedinou zemí, už tehdy jednoznačně přiřazenou k sovětskému bloku, což vypovídá o působení našich tehdejších reprezentantů.

Winston Churchill, Franklin D. Roosevelt a Josef V. Stalin, tehdy ještě bez rovnocenné účasti Francouzů, se také domlouvali, jak porazit Japonsko. Ale válečné úsilí již v debatách - ačkoli ne v realitě - ustupovalo do pozadí. Došlo k usnesení o rozdělení Německa na okupační zóny a k usnesení o změnách hranic, i když ještě bez některých detailů.

Musíme si ovšem uvědomit, že tento pohled zatím ještě nezohlednil situaci miliónů lidí, kteří sami neválčili, ale válkou pouze trpěli. Z koncentračních táborů odcházely takzvané „pochody smrti". Německé obyvatelstvo prchalo před sovětskou frontou - a také šlo o milióny lidí. Potopení lodě Wilhelm Gustloff, naplněné uprchlíky, s tisíci oběťmi, to byla na počátku Jaltské konference zpráva jen čtyři dny stará. Den před začátkem konference se odehrál největší letecký útok na Berlín.

Ale zpět na Krym. V krásném letovisku, Livadijském paláci, se v debatách začal objevovat zárodek studené války. I dnes máme důvod se touto konferencí zabývat, protože se nám studená, ale i opravdová válka objevily znovu, a opět to má něco společného s Krymem.

Tehdy Stalin prosadil členství v nové Organizaci spojených národů pro Rusko, Ukrajinu a Bělorusko, to aby zvětšil svůj vliv. Chruščov později věnoval Krym Ukrajině, což potvrdily i smlouvy po roce 1990. Dnes jsou Ukrajina a Bělorusko regionálním pásem, kde chce mít nový ruský mocipán „Cordon Sanitaire", tedy bezpečnostní pás.

Anexe a rozdmýchávání ozbrojených konfliktů právě zde je prostředkem odvádění pozornosti. Bezpečnost uvnitř tohoto pásu může obyvatelům Ukrajiny připadat jako nesplnitelný sen. Podobně i tehdy, před sedmdesáti lety, měli lidé po celém kontinentu hodně starostí, čelili ohrožení života.

A tak se idylický obrázek povedl jen účastníkům konference v Jaltě, i když, přiznejme, jejich činnost idylická nebyla. Tři měsíce do konce války v Evropě byly stále ještě dobou nejistoty a ohrožení. Boží mlýny melou pomalu.