Martin Fendrych: Sněmovní komise pro střelbu na filozofické fakultě už pracuje. Je to dobře, policie jen mlžila
6. září začala pracovat sněmovní vyšetřovací komise, která se zabývá loňskou tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyšetřování pokračuje tento týden a bude trvat celé září, dost možná i déle. První na řadě byly výslechy svědků z policie a hlavním tématem bylo operační řízení zásahu.
Je správné, že komise zásah policie vyšetřuje. Při prosincovém útoku na fakultě zemřelo 14 lidí, 25 bylo zraněno. Pachatel spáchal sebevraždu. Sněmovna zadala komisi úkol, aby zmapovala a vyhodnotila, co přesně se dělo od rána 21. prosince 2023 až do konce zásahu záchranných složek, zejména policie.
Čtěte také
Trvalo skoro šest měsíců, než v červnu policie seznámila poslance bezpečnostního výboru a částečně i veřejnost s výsledky šetření vraždění na filozofické fakultě. Státní zástupkyně Jana Murínová tehdy přítomné seznámila s motivy pachatele, jak je popsali znalci. Část jednání ale byla pro veřejnost uzavřena.
Opozice tehdy případ zpolitizovala. Žádala, aby odstoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vládní poslanci zase navrhovali pravý opak: velebit práci policie. Obě skupiny prošvihly možnost ukázat, že jim nejde jen o vlastní zájmy, ale o bezpečnost celé společnosti.
Mají poslanci šanci zjistit něco nového?
Server Seznam Zprávy přinesl v červenci informaci o závěrečném usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Obsahovalo jen necelé tři stránky a nebylo z něj jasné, co všechno a nakolik důkladně inspektoři prošetřili.
Kupříkladu nedalo zjistit, proč policisté od začátku nepátrali po pachateli jako po nebezpečném vrahovi? To je přitom fakt, který anonymně kritizují i zkušení policisté.
Čtěte také
Vyšetřovacím komisím se obvykle vytýká, že „nic nevyšetří“ a že „je to jen ztráta času“. Příklad otravy řeky Bečvy ze září 2020, kdy do řeky uniklo velké množství jedů a zabilo 40 tun ryb, ale ukazuje něco jiného. Od poslanecké vyšetřovací komise k Bečvě jsme se dozvěděli mnoho informací o obřím a velmi podivném selhání státních institucí.
Zpět k prosincové střelbě. Policie ještě předtím, než šel pachatel na fakultu, věděla, nebo alespoň měla důvod předpokládat, že zavraždil svého otce. Přesto policisté tvrdili, že až do střelby na fakultě po muži pátrali jako po možném sebevrahovi, ne vrahovi. Pátrání po sebevrahovi ale vyžaduje jiné postupy než po vrahovi.
Otázek zůstává víc. Proč policejní hlídka prohledala jen první dvě patra budovy na náměstí Jana Palacha a pak odešla? Šéf pražské policie Petr Matějček k tomu řekl, že „i kdyby tam ta hlídka zůstala, víme, že by to bylo kontraproduktivní, protože pachatel už byl uvnitř“. Odpověď zní nepochopitelně, podle mne i nesmyslně. Jako výmluva.
Další otázka, proč si policisté nenechali na Palachově náměstí přehrát záznamy z kamer? Vrah v tu dobu už byl v budově. Podle senátorky Hany Marvanové si hlídka záznamy pustit mohla. Pochybností o postupu policie najdeme víc. Je zcela na místě, že komise zásah vyšetřuje.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
