Ondřej Neff: Kytka vytržená z hlíny
Dnes budu vyprávět, jak jsem nejel do Londýna. Začalo to někdy na začátku léta. Probíral jsem se zprávami a najednou koukám, že v Albert Hall v Londýně bude na podzim exhibiční turnaj zápasu sumo za účasti všech japonských hvězd. Tam musíme, shodli jsme se.
Připomenu, že sumo je ten zápas s tisíciletou tradicí. Jde v něm o to, aby jeden zápasník buď vystrčil druhého z kruhu o průměru pět a půl metru, nebo ho přiměl, aby se dotkl země něčím jiným než chodidly. Před pár lety jsem to viděl poprvé naživo a od té doby sleduju přímé přenosy císařských pohárů sumo. Je jich šest ročně, každý lichý měsíc, trvá to patnáct dní a je to o nervy.
Čtěte také
Hned jsem se zaregistroval u Albert Hall, že mi dají vědět, až budou k mání vstupenky.
Jenže vědět nedali, vstupenky zmizely, nastal podzim a vstupenky byly k mání nějak divně, navíc deset tisíc za lupen. Nejeli jsme tedy a sledovali to v televizi.
Bez bojového ducha
Víte, jak dopadne květina vytržená z půdy, sice i s kořeny, ale vytržená? Před lety jsem byl v newyorském Haarlemu v neděli na mši, kde se zpívaly gospely. Strhující zážitek, já nezpěvák jsem zpíval a křepčil, celé obecenstvo, černí bílí, všichni v transu. Pak nás bílé vyhodili a černí, co zbyli to teprve pořádně rozjeli.
Čtěte také
Pak střih. Nedávno, je to rok, dva, byl gospelový koncert v Obecním domě. Zpívali stejně, možná líp. Nikdo ale nebrečel, nikdo nekřepčil. Abych držel dekorum, zkusil jsem se pohupovat do rytmu, ale pohoršeně se na mě sousedi dívali. V Haarlemu by se divili, kdybych to nedělal.
No a to sumo v Albert Hall v Londýně bylo něco jako gospely v Obecním domě. Já naprosto chápu, proč to tak bylo. Oni všichni ti mistři zápasu sumo, a že to opravdu byla absolutní špička, nebudou riskovat zranění někde v prachmizerném Londýně, když je v listopadu čeká císařský pohár ve městě Fukuoka, to jistě pochopíte taky.
Takže předvedli, jak se to dělá a jak to budou dělat za tři neděle. Půjde zase o všechno. O bojového ducha, o sílu a taky o kočičí obratnost, o bojovnost a zároveň obrovskou pokoru a úctu k soupeři.
Tak. Vymluvil jsem se z toho, že jsme do Londýna nejeli a zamotal jsem do toho i gospely v Haarlemu. Ale jsem jako ta vytržená kytka. I kdybych tu dál mluvil půl hodiny, mnozí z vás poznají, že je to jenom jako, bez bojového ducha. Že jenom zakrývám, jak mě mrzí, že jsme s Davidem vyměkli, do Londýna nejeli a lístky si nesehnali. Budeme muset zase do Tokia.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
