Z méně známých projevů Antonína Zápotockého

Kromě toho vykonával Antonín Zápotocký řadu dalších funkcí – ve 20. letech byl např. tři roky generálním tajemníkem KSČ a za první republiky stál řadu let v čele Rudých odborů… 

Čtěte také

Nemáme důkazy, že by Zápotocký týral spoluvězně v koncentračním táboře. Za řadou zločinů stál až v 50. letech, připomíná historik Stehlík

V období druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře a v poválečném období už mocensky pouze stoupal. Postupně vykonával funkci předsedy sjednocených odborů (1945–1950), předsedy parlamentu (1946), náměstka předsedy vlády (1948), předsedy vlády (1948–1953) a prezidenta (1953–1957, tedy až do své smrti). Kromě toho byl v letech 1945–1957 členem politbyra, respektive předsednictva ÚV KSČ, tedy fakticky nejvyššího mocenského orgánu v zemi.

Velký pozoruhodný a skoro neznámý projev pronesl 22. února 1948 na sjezdu závodních rad a skupin Revolučního odborového hnutí v Průmyslovém paláci v Praze. Šlo o jednu z nejdůležitějších nátlakových akcí organizovanou KSČ v rámci únorového puče. Vybrané pasáže dokumentují Zápotockého stupňující se verbální agresivitu (pro něj atypickou) a ilustrují jeho představu o budoucí socialistické zákonnosti.

Dojivost krav, kult osobnosti a role spisovatele

Další vybraná ukázka pochází z 8. září 1948, kdy hovořil na pohřbu Edvarda Beneše, a to velmi pochvalně. Edvard Beneš se krátce nato stal jedním z hlavních terčů komunistické propagandy...

Čtěte také

Ladislav Zápotocký. Zapomenutý otec nezapomenutelného syna

Zařazen je dále úryvek z knihy Antonína Zápotockého Rudá záře nad Kladnem přečtený autorem na slavnosti československých spisovatelů na počest Sovětského svazu v roce 1952 (Zápotocký napsal v posledních deseti letech svého života pět románů „z historie dělnického hnutí“).

1. června 1953 provedla československá vláda měnovou reformu, jejímž důsledkem byla řada stávek a demonstrací, v Plzni dokonce demonstranti na krátký čas ovládli centrum města.

Další ukázka pochází z projevu prezidenta Zápotockého z 10. června 1953 (kdy už byly aktivity nespokojených občanů potlačeny) na celozávodní schůzi odborové skupiny ČKD Sokolovo v Plzni. Rovněž z Plzně – a to ze 7. listopadu 1953 – pochází úryvek z projevu k odhalení pomníku J. V. Stalinovi.

Čtěte také

Antonín Zápotocký. Tatíček pracujících, nebo dělnický prezident s krví na rukou?

Další vybrané nahrávky jsou věnovány dojivosti krav (19. února 1954 na celostátním sjezdu Jednotných zemědělských družstev), maďarské „kontrarevoluci“ (3. listopadu 1956 v Československém rozhlase) a kultu osobnosti a roli spisovatele (II. sjezd Svazu československých spisovatelů v dubnu 1956).

Poslední dvě ukázky představují Antonína Zápotockého z lidštější stránky – pocházejí totiž z řady besed s mládeží natočených v letech 1956 a 1957.