Z méně známých projevů Antonína Zápotockého
Dlouholetý člen sociální demokracie, spoluzakladatel Komunistické strany Československa, předseda sjednocených odborů, premiér a prezident. Jeden z těch, kteří stáli v čele komunistické strany při uchopení moci v únoru 1948.
Kromě toho vykonával Antonín Zápotocký řadu dalších funkcí – ve 20. letech byl např. tři roky generálním tajemníkem KSČ a za první republiky stál řadu let v čele Rudých odborů…
Čtěte také
V období druhé světové války byl vězněn v koncentračním táboře a v poválečném období už mocensky pouze stoupal. Postupně vykonával funkci předsedy sjednocených odborů (1945–1950), předsedy parlamentu (1946), náměstka předsedy vlády (1948), předsedy vlády (1948–1953) a prezidenta (1953–1957, tedy až do své smrti). Kromě toho byl v letech 1945–1957 členem politbyra, respektive předsednictva ÚV KSČ, tedy fakticky nejvyššího mocenského orgánu v zemi.
Velký pozoruhodný a skoro neznámý projev pronesl 22. února 1948 na sjezdu závodních rad a skupin Revolučního odborového hnutí v Průmyslovém paláci v Praze. Šlo o jednu z nejdůležitějších nátlakových akcí organizovanou KSČ v rámci únorového puče. Vybrané pasáže dokumentují Zápotockého stupňující se verbální agresivitu (pro něj atypickou) a ilustrují jeho představu o budoucí socialistické zákonnosti.
Dojivost krav, kult osobnosti a role spisovatele
Další vybraná ukázka pochází z 8. září 1948, kdy hovořil na pohřbu Edvarda Beneše, a to velmi pochvalně. Edvard Beneš se krátce nato stal jedním z hlavních terčů komunistické propagandy...
Čtěte také
Zařazen je dále úryvek z knihy Antonína Zápotockého Rudá záře nad Kladnem přečtený autorem na slavnosti československých spisovatelů na počest Sovětského svazu v roce 1952 (Zápotocký napsal v posledních deseti letech svého života pět románů „z historie dělnického hnutí“).
1. června 1953 provedla československá vláda měnovou reformu, jejímž důsledkem byla řada stávek a demonstrací, v Plzni dokonce demonstranti na krátký čas ovládli centrum města.
Další ukázka pochází z projevu prezidenta Zápotockého z 10. června 1953 (kdy už byly aktivity nespokojených občanů potlačeny) na celozávodní schůzi odborové skupiny ČKD Sokolovo v Plzni. Rovněž z Plzně – a to ze 7. listopadu 1953 – pochází úryvek z projevu k odhalení pomníku J. V. Stalinovi.
Čtěte také
Další vybrané nahrávky jsou věnovány dojivosti krav (19. února 1954 na celostátním sjezdu Jednotných zemědělských družstev), maďarské „kontrarevoluci“ (3. listopadu 1956 v Československém rozhlase) a kultu osobnosti a roli spisovatele (II. sjezd Svazu československých spisovatelů v dubnu 1956).
Poslední dvě ukázky představují Antonína Zápotockého z lidštější stránky – pocházejí totiž z řady besed s mládeží natočených v letech 1956 a 1957.
Související
-
Rok 1953: Měnová reforma aneb Antonín Zápotocký jde mezi lid
Československá měnová reforma z roku 1953 byla představiteli komunistického režimu prezentována jako opatření proti zbohatlíkům. Ve skutečnosti na ni doplatili všichni.
-
Před 60 lety si komunisté v Československu vyzkoušeli, jakou...
Přesně před 60 lety komunistický prezident Antonín Zápotocký důrazně prohlásil, že měnová reforma nebude. To aby uklidnil veřejnost. Den poté předseda vlády oznámil...
-
Zima 1953: Pohřby, volby a vzpomínky
V březnu 1953 v SSSR umírá komunistický vůdce Stalin a po návratu z jeho pohřbu umírá v Praze také tuzemský místodržící Gottwald. Jeho nástupcem se stává premiér Zápotocký.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka