Vrátila pandemie ženy v otázce rovnosti zpět o desítky let? Spíš upevňuje rozdělené pozice

Jedna provokativní teze tvrdí, že krize způsobená koronavirovou pandemií vrátila ženy v otázce rovnosti pohlaví o desítky let zpátky. Co o vlivu v podstatě nedobrovolné práce z domova na vývoj genderových rolí říkají odborníci, na to se ve svém článku zaměřil švýcarský deník Berner Zeitung.

Není sporu, že během pandemie covidu-19 prožívají mnohé rodiny náročné dny.

Lidé mají povinnost pracovat z domova, přičemž také děti se vzdělávají jen na dálku. Aktuální se proto znovu stala otázka, jak své běžné dny zvládají muži a ženy a jak si obě pohlaví rozdělují úkoly v rámci rodiny.

Čtěte také

Od jarního nástupu epidemie se mnohokrát objevila teze, že se kvůli novým podmínkám společnost vrací do starých konzervativních časů. Konstatování vycházelo z předpokladu, že starost o děti zavřené v domácnostech nyní padla výhradně na bedra žen a že tomu tak bylo i v ohledu celkové péče o domácnost.

Tento názor podpořila diskutovaná kniha německé socioložky Jutty Allmendingerové s volně přeloženým názvem Jde to jen společně!, v níž autorka píše, že role ženy v současnosti zažívá strašlivý návrat k tradičnímu pojetí. Na vině je prý právě práce z domova a to, že žena je dětem k dispozici téměř nepřetržitě. Allmendingerová tak práci z domova pro ženy považuje za pomyslný bumerang do minulosti.

Muži nepřevzali víc neplacené práce

Co na takzvaný home office ale říkají studie? Švýcarské noviny jako výchozí bod zmiňují loňský výzkum německého Srovnávacího centra pro sociální vědy, který konstatoval, že práce z domova je výhradou vzdělaných lidí a hlavně pak mužů.

Podle německých sociologů vykonávala během loňského jara práci z domova pouze necelá čtvrtina lidí bez vysokoškolského vzdělání oproti 71 procentům zaměstnanců s univerzitním diplomem. Zároveň to bylo více mužů než žen, a to v poměru 59 ku 50 procentům. Ženy totiž častěji pracují v systémově důležitých pozicích, jako jsou pokladní nebo pečovatelky.

Čtěte také

Zajímavostí je to, že pokud by to vnější podmínky nevyžadovaly, muži by s prací z domova souhlasili v menší míře než ženy. Došla k tomu jedna německá studie z roku 2018, z níž ve své knize cituje také socioložka Allmendingerová. Možnost home office by tak podle výzkumu chtěly mít spíše ženy a matky s malými dětmi než muži.

Dalším důvodem, proč Allmendingerová považuje větší čas v domácnostech za prohru pro ženy je to, že muži podle ní od svých poloviček nepřevezmou více neplacených činností, ale naopak se budou pohodlně spoléhat na flexibilitu žen. A studie v tomto ohledu dávají socioložce do značné míry za pravdu.

Švýcarský srovnávací institut zjistil, že se ženy kvůli pandemii koronaviru a péči o děti svému zaměstnání věnují méně než dřív.

Například v sondáži švýcarského výzkumného institutu Sotomo, uskutečněné během jarní uzávěry škol, udávalo o deset procentních bodů více žen než mužů, že kvůli péči o děti mají méně času pro výkon placené práce. Patrné to bylo zejména mezi vzdělanými a dobře odměňovanými ženami.

Švýcarský srovnávací institut v oblasti sociologie FORS zase zjistil, že se ženy kvůli pandemii koronaviru a péči o děti svému zaměstnání věnují méně než před vypuknutím krize. Podle vědců může mít tato situace pro ženy dlouhodobé ekonomické následky v podobě nižších příjmů a následného nižšího důchodu.

Krize upevňuje nerovnosti

A jak se o děti a domácnost v době pandemie starají muži? Berner Zeitung poukazuje na několik německých a švýcarských studií, které napovídají, že přinejmenším část mužů pracujících z domova se v péči o děti a domov angažuje více než v minulosti.

Čtěte také

Pozoruhodné je ale například i zjištění německého Spolkového institutu pro výzkum společnosti, podle něhož v rodinách, kde si partneři před pandemií dělili úkoly rovnoměrně, se v průběhu uzávěry společnosti vyskytla silnější tendence k tradičním postojům v dělbě práce. Naopak v domácnostech, kde dříve vládlo rozdělování práce na základě pohlaví, se prý muži nyní angažují více.

Ke snížení nerovnoměrnosti při péči o domácnost tak ve skutečnosti došlo pouze v rodinách, ve kterých muž zůstává doma, přebírá starost o domácnost a děti, zatímco partnerka kvůli způsobu výkonu svého povolání musí do práce.

Návrat žen k tradičnější roli ve společnosti neprobíhá už z toho důvodu, že se z této role ženy vlastně nikdy úplně nevymanily.

Závěr o tom, jestli pandemie a její důsledky vracejí životy žen o několik desetiletí nazpět, tak zřejmě není možné jednoznačně vyvodit. Jako nejtrefnější se ale může zdát tvrzení Spolkového institutu pro výzkum společnosti, podle kterého návrat žen k tradičnější roli ve společnosti neprobíhá už z toho důvodu, že se z této role ženy vlastně nikdy úplně nevymanily.

Koronavirová krize tak mužské a ženské role z pohledu rovnoprávnosti nijak radikálně nemění. Spíše jen upevňuje pozice, které byly rozděleny už v minulosti, uzavírá švýcarský deník Berner Zeitung.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravil Jakub Rerich. 

Dozvíte se, že Spojené státy si vedly lépe při nákupu vakcín, v samotném očkování si však počínají podobně mizerně jako starý kontinent. Proč experti varují před rozpadem ekosystému Jaderského moře? Smráká se v Německu nad budoucností rodinných domů? 

autor: Jakub Rerich
Spustit audio

Související