Veronika Pehe: Polský ústavní soud vynesl rozsudek nad ženami, ty se ale nevzdávají
I přes rostoucí čísla nakažených koronavirem v Polsku vyšly do ulic desetitisíce lidí. Nejsou to ale jen popírači pandemie a krachující podnikatelé, i když ti v posledních dnech také protestovali.
Jedná se především o demonstrace proti rozhodnutí ústavního soudu, podle kterého je umělé ukončení těhotenství z důvodů vážných vývojových vad protiústavní.
Čtěte také
Rozhodnutí vejde v platnost v okamžiku zapsání do sbírky zákonů v nejbližších dnech. Od té chvíle Polky již nebudou mít téměř žádnou možnost legální interrupce. I před tímto zlomovým verdiktem mělo Polsko nejstriktnější legislativu týkající se potratů v Evropě. Přerušení těhotenství bylo možné, pouze pokud byl ohrožen život matky, těhotenství vzniklo důsledkem trestného činu anebo prenatální diagnostika odhalila závažné vývojové vady.
Právě do této poslední kategorie spadala v Polsku naprostá většina legálně provedených interrupcí v roce 2019. Jednalo se o něco přes tisíc potratů. Podle nových předpisů těchto tisíc žen bude nuceno donosit těžce nemocné plody, které se buďto narodí mrtvé, přežijí jen pár dní či hodin, nebo v nejlepším případě budou narozené děti po zbytek života odkázány na neustálou péči druhých.
Přitom polský sociální systém na postižené děti příliš nemyslí, jak ukázaly protesty jejich zoufalých rodičů v roce 2018. S rozhodnutím ústavního soudu se jejich řady mají rozšířit.
Polské ženy ke stávce
Zmiňovaná tisícovka interrupcí se vzhledem k počtu zdravých narozených dětí možná nezdá být až tak vysokým číslem. Je navíc pravděpodobné, že se řada těchto žen rozhodne využít služeb některé z četných organizací zprostředkovávajících legální potraty v zahraničí.
Čtěte také
Velkou část občanské společnosti ale popudilo zejména to, že vládnoucí garnitura tvořená ze značné části staršími muži v čele s Jaroslawem Kaczynským si nárokuje právo přikazovat ženám, aby podstupovaly nesmírné fyzické i psychické utrpení, to vše ve jménu údajného práva plodu na lidskou důstojnost. Důstojnost žen je v tomto výkladu jaksi druhořadá.
V Polsku se vede boj o interrupce již od doby, kdy vládní Právo a spravedlnost převzalo moc v roce 2015. I přes opakující se občanské protesty dlouhodobý nátlak církevních a konzervativních zájmových skupin nakonec dosáhl svého.
Čtěte také
Rozhodnutí přinesl ústavní soud, jenž je téměř plně obsazen soudci s jasnými vazbami na vládnoucí stranu Kaczyńského. Ta se možná domnívala, že během koronavirové pandemie projde tato legislativní změna bez povšimnutí, to se ovšem zásadně mýlila.
Podle průzkumů se zpřísněním přístupu k interrupcím nesouhlasí většina polské společnosti a značná část je ochotna to dát najevo. Zřejmě i v reakci na demonstrace zavedla polská vláda od soboty řadu přísnějších protipandemických opatření, jež mimo jiné omezují i volný pohyb osob.
Ženské organizace se ale nevzdávají a na příští dny plánují další protesty. I přes ostré zásahy policie, která v minulých dnech neváhala sáhnout po slzném plynu k rozehnání demonstrantů. Ve středu pak vyzývají všechny polské ženy ke stávce.
Jestliže letní protesty proti nenávisti vůči LGBT komunitě se nesetkaly s odezvou široké veřejnosti. Nyní polská vláda narazila s tématem, které nadzvedává z křesla ženy a dokonce i muže ze všech společenských tříd a regionů. Polské ženy pověděly jasně, že se nenechají odsoudit k nesmyslnému trpění a nemíní se vzdát.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
