Klára Notaro: Ženy, oběti násilí ve Francii
Předvánoční atmosféra je letos ve Francii poznamenaná pocitem nejistoty.
Lidé jsou sice rádi, že se uvolnila přísná omezení pohybu a že budou moct vyrazit dál než pouhý kilometr od bydliště, že se otevřou obchody, že nakoupí knížky a hračky dětem a že konečně budou moct zajít ke kadeřníkovi. Zato katolíci nechápou, proč jich má být v kostele nebo katedrále jen 30, a lyžaři se rmoutí, že na Vánoce zůstanou lyžařská střediska uzavřená. Uzavřená stejně jako restaurace.
Čtěte také
Zdravotní situace se pomalu zlepšuje, ale nepovinné očkování začne prakticky až v lednu.
Vánoce bude možné oslavit v kruhu rodinném a lidé si už představují, jak nastoupí do vlaku s kufry naditými dárky pro rodinu a přátele, které nemohli vidět po dlouhou dobu. A jen trnou, jestli železničáři nebudou na Vánoce stávkovat kvůli důchodové reformě – stávka na Vánoce patří totiž k tradici stejně jako pečená krůta nebo mísa ústřic.
Francie tento rok nehýří optimismem, lidé jsou nespokojení a obávají se ekonomických následků epidemie.
Domácí násilí
Čtěte také
Poslední měsíc ale více než křivkou ustupující epidemie se společnost a média zabývají soudním procesem, který se odehrál ve východofrancouzském městě Vesoulu.
Protagonistou procesu je mladý muž jménem Jonathann, který před třemi lety zabil svou manželku Alexii. Ona byla krásná, sportovně zaměřená, z vlivné rodiny na maloměstě. On byl z chudší rodiny, malý, hezký, nesebevědomý. Jednoho večera se mladí manželé pohádali a z Jonathanna se stal vrah. Tělo manželky ukryl v lese a ráno ohlásil, že Alexia se nevrátila z ranního běhání. Když tělo Alexie policie našla, tak se v novinách objevila Jonathannova usoužená tvář – Francie byla rozhořčená podlým zločinem a dojatá mladým vdovcem. Po pár měsících se ukázalo, že vrahem je právě on, ten nešťastný pohledný mladík.
Častý problém
Případ Alexie se stal součástí objemného balíku spisů s kauzami žen, které zavraždil jejich manžel nebo partner. Každoročně takto sejde ve Francii ze světa kolem sto padesáti žen. Důvodem jsou drogy, alkohol, žárlivost, nezaměstnanost, finanční potíže, pocit méněcennosti, mindráky. Tuto situaci zobrazují, velmi nešťastně, početné filmy s detektivními zápletkami, kdy je většinou obětí žena nebo dívka.
Justice se snaží chránit ohrožené ženy, existují nouzové linky pro pronásledované ženy, násilníci se nesmí přiblížit k bydlišti manželky, ale tato opatření nejsou dostatečná. A v případě Alexie, která žila celkem normálním životem, nic nenaznačovalo, že ji manžel sprovodí ze světa.
Soud ve Vesoulu na konci listopadu odsoudil Jonathanna k 25 letům vězení. Rodičům Alexie se dostalo zadostiučinění, vrah rozsudek přijal, požádal rodinu o odpuštění a zdejší společnost si oddychla. Francouzská justice tak díky tomuto rozsudku poskytla celé zemi pocit určité úlevy a také příležitost, aby se obyvatelé zkoušené země zaobírali jiným důležitým tématem, jakým je násilí páchané na ženách, které ještě vzrostlo po dobu zákazu vycházení, a nemysleli jen na koronavirus a na nedozírné škody, které napáchal.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Související
-
Apolena Rychlíková: Nezapomínejme na domácí násilí – když se karanténa změní v peklo na zemi
Už více než měsíc se většina lidí pohybuje ve speciálním režimu. Ten mimo jiné znamená i doporučení trávit co nejvíce času doma, se svými blízkými, rodinou.
-
Život v izolaci: Ze studií víme, že poroste sebevražednost i psychické problémy, říká datový novinář
Češi by kvůli boji s koronavirem už několik týdnů měli zůstávat doma. Jaká rizika podobné krize přinášejí pro naše psychické zdraví? A co (ne)pohodě Čechů ukazují data?
-
Domácí násilí dokáže změnit spokojený život v noční můru
Domácí násilí se v posledních letech objevuje v rodinách častěji, než bychom si přáli. Shodují se na tom sociologické výzkumy, které ale nedokážou odpovědět na to, ...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.