Snahy o zrovnoprávnění žen tady dostaly nálepku jakéhosi sociálního inženýrství, říká feministka Smiggels Kavková

23. leden 2020

Členka správní rady nevládní organizace Fórum 50 %, která podporuje vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice, si myslí, že mnohdy stačí jen dobře vysvětlit, za co feministky doopravdy bojují.

„Myslím si, že když je možnost vysvětlit, co se za tím termínem skrývá, tak se s tím ztotožní velká část žen. Ale když se řekne jen feminismus, tak to neudělá skoro nikdo,“ myslí si Jana Smiggels Kavková.

U nás má feminismus prostě strašně špatnou nálepku.
Jana Smiggels Kavková

Přesvědčení, že hlavním tématem feminismu je něco jiného než rovné příležitosti, vnímá jako výsledek negativního mediálního obrazu, který v Česku vznikl.

Čtěte také

Důvod? Prý desetiletí komunistického režimu, který zbrzdil prvorepublikový vývoj. Tehdy jsme patřili mezi první státy s volebním právem žen. A to i přesto, že rovnost žen a mužů v ČSSR byla součástí oficiální doktríny.

„Snahy o zrovnoprávnění žen po sametové revoluci získaly patos něčeho, spojeného s bývalým režimem, nálepku sociálního inženýrství,“ vysvětluje Smiggels Kavková. Na obranu vyjmenovává zcela legitimní témata feminismu, jako je podpora obětí násilí, nerovnost v odměňování, odstranění chudoby apod.

Málo političek

I když se ve světě začíná dařit ženám političkám, v české politice jich je stále málo, hodnotí Smiggels Kavková. Třeba na nedávném kongresu ODS si opět zvolili vlastně jen „staronové“ a čistě mužské vedení.

„V politice je přitom taková diverzita obzvlášť důležitá. Protože to je místo, kde se rozhoduje o směřování celé společnosti. A když chybí zkušenost poloviny populace, tak  čistě mužská rozhodnutí nemohou být zákonitě dobrá,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janou Smiggels Kavkovou. Mluvily třeba také o premiérce Nového Zélandu, slovenské prezidentce nebo situaci v muslimských zemích.

autoři: Barbora Tachecí , marz

Související