Vlky není třeba střílet. Stačí zvýšit ohrady a pořídit pastevecké psy, tvrdí expert na šelmy

Vlk
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vlk

Do Česka se vrací vlk, kterého člověk kdysi vyhubil. Už to nejsou jen jednotlivé kusy, které zabloudí z oblastí za hranicemi, ale usídlilo se tu několik vlčích smeček. Zatímco ochránci přírody jásají, chovatelé vidí čím dál větší hrozbu. Stopy po vlcích zůstávají nejen na fotopastech, ale také v podobě stržených ovcí nebo telat. Farmáři nedávno prohráli u soudu spor o omezený odstřel, bitva o budoucnost chráněné šelmy ale pokračuje.

„Konflikt farmářů a vlků je odvěký. Odstřel je nejjednodušší způsob, jak ho vyřešit, ale žádná studie zatím neprokázala, že by tento způsob byl skutečně efektivní a nejúčinnější,“ uvedl v pořadu Pro a proti expert na velké šelmy z Mendelovy univerzity v Brně a člen hnutí Duha Miroslav Kutal.

Podle něj se k nám dostávají jen jednotky zvířat, takže srovnání škod na hospodářských zvířatech v zemích, kde se vlk loví, se stavem u nás neobstojí.

„Když ale vidíme státy, kde vlka loví, a přesto mají škody, tak je jasné, že řešení není v odlovu, ale v lepším zabezpečení.“

Řešením není odstřel, ale lepší ochrana zvířat. To patří k pastevectví, a státy s dlouhou tradicí jako osvědčené metody užívají ochranu stád pomocí pasteveckých psů nebo lepších ohrad.
Miroslav Kutal

Kutal citoval příklad úspěšných ochranných opatření. „Jedna chovatelka si pořídila 150 cm vysoký plot, plánuje elektrický ohradník a psa, a od roku 2016 neměla škody,“ upozornil odborník.

Ten uznává, že žádná ochrana není stoprocentní. „Většina chovatelů na Broumovsku už nějaké ohrady má. Stačilo by je zvýšit o dvacet centimetrů, doplnit je silným elektrickým zdrojem a toto opatření může být účinné.“

„Takže nemusíme nijak intenzivně zaplocovat krajinu, stačí vylepšit stávající ohrady,“ soudí Miroslav Kutal.

Vlk do současné krajiny nepatří

Starosta broumovské obce Vernéřovice a chovatel ovcí Tomáš Havrlant je přesvědčen, že naši předkové nikdy s vlkem nežili, ale vždy s ním bojovali.

„Vlk do současné kulturní krajiny nepatří, jak ukazují zkušenosti v Německu, Polsku, Itálii a jinde, kde jsou vlci o několik let déle. Vlk, který nemá přirozeného nepřítele, se rozmnožuje bez ohledu na zájmy lidí.“

S příchodem vlka do krajiny dochází prý k různým konfliktům. „Nejen k zabíjení zvířat a likvidaci pastevectví, ale trpí i komfort lidí v krajině.“

„Na Broumovsku je za sledované období dvou let na jednoho vlka asi 50 mrtvých zvířat. K tomu musíme připočítat zvířata raněná, stresovaná, potraty, prostě je to katastrofa.“

Ve Francii jsou vlci skoro 10 let a škody tam každoročně stoupají. Proč se tamní farmáři neporadí s hnutím Duha, jak ovečky ochránit? Prostě to nefunguje.
Tomáš Havrlant

Starosta popsal současnou úřední praxi. „Veškeré dotační tituly jsou podmíněny tím, že budete mít elektrický plot, případně v kombinaci s pasteveckým psem... Elektrický plot o výšce 120 centimetrů ale nemůže zabránit útokům vlka.“

Jedinou spolehlivou ochranou je pevný, železný plot, zakopaný do země. „Ale to nám v chráněné krajinné oblasti nikdy nepovolí.“

„Právo v současné době není na naší straně, protože vlk je absolutně chráněný... Jsme odhodláni se dostat až k Ústavnímu soudu, který jediný může nařídit státu udělat nějakou právní úpravu,“ shrnul Tomáš Havrlant.

Spustit audio

Související