Vláda zabrzdila včas a nenarazili jsme do stromu. Uvolňování je správné, nemělo by ale znamenat promořování, varuje biochemik Konvalinka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka

Vláda představila plán na postupné uvolňování opatření, která souvisejí s šířením nového typu koronaviru. Biochemik, prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka míní, že přistoupit k rozvolňování je správné rozhodnutí.

„Můžeme mít spoustu názorů na to, jak rychle a v jakém pořadí se rozvolňování má dít. Ale tady bych se vlády (i když jsem kritikem řady jejích kroků) zastal,“ říká Konvalinka v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

„Je jednoduché mít názor, když nemáte odpovědnost. Oni ji mají, pohybují se v prostoru, kde se situace neustále mění, informace přibývají a zprávy se vyvracejí. Je to, jako kdybyste řídili auto v mlze… Trochu mám problém s tím, že se perou o volant, ale musíme přiznat, že dupli na brzdu ve správný okamžik a zastavili včas… Nenarazili jsme přímo do stromu, což je skvělé,“ přidává příměr.

Promořování se nikde nepovedlo

Zdůrazňuje ale, že uvolňování opatření by zároveň nemělo znamenat promořování společnosti. Schopnost vytvořit si po nakažení protilátky byla totiž zpochybněna.

„Nevíme, jestli když proděláte tu chorobu a vyležíte to, dá vám to tzv. protektivní imunitu – tedy jestli jste chráněni (doživotně, nebo alespoň na několik let), aby se ta infekce nevrátila. Bohužel znepokojivá data z posledních týdnů naznačují, že by to tak nemuselo být,“ vysvětluje Konvalinka.

V Koreji prý někteří pacienti onemocněli opakovaně (biochemik ale zdůrazňuje, že nevíme, jestli nedošlo k chybě v testování) a nedávná data z Číny naznačují, že u 30 % pacientů, kteří prošli chorobou v nemocnici, sice protilátky vznikly, ale nejsou neutralizující, tedy nechrání proti viru.

Jana Konvalinky se můžete ptát i vy! Napište nám své otázky související s koronavirem a onemocněním covid-19 na e-mailovou adresu plus.koronavirus@rozhlas.cz. Biochemik bude hostem Barbory Tachecí každé úterý a čtvrtek od 10:35 do 11 hodin na Plusu.

„Choroba se přirovnává ke chřipce, ale není to tak. Chřipka to je, když je vám do 65 let, jste zdraví, nemáte kardiologické potíže nebo problémy s imunitou… Žádné zemi se nepovedlo izolovat ohrožené lidi. Zkoušeli to Švýcaři, Britové a nepovedlo se to. Uvolnění viru do populace ve všech případech znamenalo tisíce mrtvých,“ zdůrazňuje.

Alternativu k promořování vidí v teorii trasování: s velkým nasazením testovacích kapacit a informačních technologií by bylo možné sledovat infikované a jejich kontakty, takové lidi dávat do chytré karantény, ostatní by dodržovali hygienická opatření, která by bránila šíření viru, a čekalo by se na vakcínu a lék.

Kdy bude vakcína a lék?

Ani rozvolňování opatření ale nemusí být plynulé. Konvalinka by pečlivě sledoval počet hospitalizovaných pacientů a počet vyžadující intenzivní péči. Ten je v posledních dvou týdnech stabilní. „Kdyby se tohle začalo dramaticky zvyšovat, tak dochází k tomu, čeho se nejvíc bojíme – ke kolapsu zdravotnictví… a rychle bych dupnul na brzdu.“

Na otázku, kdy se dočkáme účinného léku, odpovídá biochemik opatrně. V tuto chvíli prý probíhá 7 klinických testů, první výsledky z Číny by měly být známy 27. dubna. Zdůrazňuje ale, že čínské testy měly problém s nabíráním pacientů a byly pod kontrolou čínských úřadů a lékařů.

Jsou tedy pochybnosti, jestli byly dodržovány potřebné standardy, a navíc byli pacienti léčeni v konečném stádiu, kdy umírali už ne na virus, ale na zničené plíce. Výsledky dalších testů budou zveřejněny v průběhu května.

Kdybychom se do poloviny května dozvěděli, že funguje jeden z nadějných léků – Remdesivir, za jak dlouho je reálná naděje, že bude lék k dispozici pro další země k léčení pacientů? „Můžu citovat ředitele firmy Gilead Sciences: v tuto chvíli mají zásobu asi pro 100 tisíc lidí (1,5 milionu léčivých preparátů), do konce října pro milion pacientů a do konce roku asi 5 milionů. Bude to ještě chvilku trvat, budou to spíš měsíce než týdny, ale ke konci roku bychom měli být schopni dostat lék pro pacienty v ČR.“

V případě vývoje vakcíny je spíše pesimista. Odhaduje se prý, že by mohla být k dispozici za rok až 18 měsíců, Konvalinka si ale myslí, že to může trvat dlouho, protože vakcína musí být bezpečná.

Bylo by moudré prodlužovat nouzový stav? Budeme muset počítat s obdobími mírných i tvrdších omezení až do roku 2022? A očekává nějaký zásadní objev, který by změnil pohled na působení koronaviru? Poslechněte si celý rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou. Ptala se Barbora Tachecí.

Spustit audio
autoři: Barbora Tachecí , Jana Přinosilová

Odebírat podcast

Související