Odložená zdravotní péče může být horší než celý covid-19. Možná to teď hraje roli i u Italů, myslí si ředitel Motola Ludvík

14. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy O testování na onemocnění COVID-19 je podle ředitele Fakultní nemocnice v Motole Miloslava Ludvíka velký zájem.

Bývalý ministr zdravotnictví Sobotkovy vlády (2016–2017) a dlouholetý ředitel Fakultní nemocnice Motol tvrdí, že čísla o počtu nemocných SARS-CoV-2 jsou nepřesná. Taky tvrdí, že covid-19 opravdu chřipka je, jen nás napadá virus, o kterém toho zatím moc nevíme. 

Čtěte také

„Nejsem ochoten věřit tomu, že tolik lidí, u kterých se uvádí, že (na nový koronavirus) zemřelo, na něj opravdu zemřelo. Statistiky se dost pletou. V tom postrádám roli Světové zdravotnické organizace (WHO), aby udělala pořádek,“ říká Miloslav Ludvík (ČSSD) v Interview Plus.

Jako příklad pak uvádí úmrtí 95letého pacienta se stařeckou demencí a těžkou Parkinsonovou nemocí, u kterého je podle Ludvíka opravdu těžké říkat, že zemřel na covid-19.

„Na jednu stranu je dobré, že jsou lidé zodpovědní (v dodržování vládních opatření), protože virus není pořád ještě dobře prozkoumaný, ale taky bych rád řekl, aby se ho tak nebáli. Četl jsem, že (nemocní) jsou často stigmatizováni, lidé jim i nadávají, což bych chtěl hrubě odmítnout.“

Je to chřipka...

„Víte, ona to svým způsobem chřipka je, akorát ji vyvolává virus, který není tak dobře prozkoumaný. Má jednu nepříjemnou vlastnost, a to, že dokáže na malé ploše (místní i časové) koncentrovat hodně nemocných. To je asi ten nejzásadnější problém… Ale pokud si vezmete počty vyléčených všude na světě, tak se ukazuje, že pokud ochráníme rizikové skupiny, tak bychom s ním neměli mít velký problém,“ dodává manažer jedné z největších nemocnic v Česku. 

Čtěte také

Ve FN Motol se v plné sezóně „odoperuje“ kolem 150 lidí. „V této chvíli jsme na počtu 20–30 lidí, z toho si ten obrázek uděláte sami… Je vhodná doba začít omezení uvolňovat, protože se nám v Česku podařilo zabránit tsunami, která by zaplavila zdravotnická zařízení lidmi s covid-19… Ten měsíc ještě jakžtakž jde, ale kdyby to mělo trvat déle, tak sice lidé nebudou umírat na covid-19, ale na věci, které mohou být neodhaleny, přičemž být při normálním fungování odhaleny mohly.“

Přimlouval by se tak za zavedení normálního režimu s tím, že stále budou vyčleněny kapacity na to, kdyby se něco stalo a virus znovu udeřil. Na otázku, jestli může být odložená zdravotní péče horší než covid-19, říká: „Může. Dokonce v některých zemích, typicky Španělsko nebo Itálie, to může mít vliv i na jejich (současnou) významnou smrtnost.“

Jako další argument přidává statistiky, podle kterých je v běžné akutní péči asi 20 % nemocných, tedy pacientů po autonehodách, porodech, infarktech nebo mrtvicích, a 80 % péče je plánováno. „Teď bude důležité, jak budeme schopni kapacity naplnit, protože jsou před námi dva měsíce prázdnin, které jsou vždy nejslabší.“

Největší průšvih?

„Největším průšvihem budou peníze,“ odpovídá Ludvík na otázku, jaká největší výzva před celým rezortem stojí. „Protože predikce, kterou jsme si udělali na asociaci nemocnic, říká, že příští rok může (ze systému) vypadnout až 40 miliard korun. To jsou obří peníze, které se budou muset nějak nahradit,“ dodává.

Čtěte také

Tyto peníze budou chybět v provozu nemocnic a „dostat se tam musejí přes státní pojištěnce... Stát ze ně dnes odvádí kolem tisícovky, příští roky by ale měl platit tak 1500 Kč.“ Rezervy zdravotních pojišťoven pak „bůhví, jestli vůbec budou stačit na to, aby pokryly výpadek z letošního roku.“

Druhý velký problém je pak stav budov některých českých špitálů. „Ukazuje se to, co jsem říkal už jako mistr, a to že nemocnice nutně potřebují kapitálové investice na rekonstrukce… Máme špičkový software, to jsou lékaři a sestry, dáváme špičkové léky a děláme špičkové operace, ale v budovách, které tomu vůbec neodpovídají. S tím se musí urychleně něco dělat, protože by ten příští nápor vůbec nemusely ustát tak dobře jako teď.“  

K tomu všemu pak Ludvík ještě připočítává propad koruny vůči dolaru a euru. „Když dám jen do léků a zdravotnického materiálu 4 miliardy, a když teď koruna oslabila o 10 %, přitom my za nic jiného než za dolar nebo euro nenakupujeme, tak jen pro příští rok budu potřebovat 4,5 miliardy. Takže výzva to je opravdu velká,“ dodává Miloslav Ludvík.

Proč si myslí, že jsou lidé z covidu-19 tak vystrašení? Proč mu tak vadí nejrůznější aktivisté v oblasti veřejných zakázek? Proč se mu nelíbí řešení, která nabízí WHO? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Jana Burdy.    

Spustit audio

Související