Už víme, že 50 % nakažených Čechů stačí k tomu, aby epidemie sama přestala, říká virolog Hirsch

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy RNDr. Ivan Hirsch, CSc.

Co je to promořenost populace a proč epidemiologové tento údaj potřebují tak urgentně a co nejpřesněji znát? A jak nám mohou pomoci splašky v boji proti koronaviru?

„Kanalizace bude sloužit jako velmi cenný zdroj biologických dat, protože tam míří biologický materiál téměř ze všech domácností, v němž může být virus SARS-CoV-2 přítomný,“ vysvětluje ve vysílání Plusu Ondřej Klapal ze zahraniční redakce Českého rozhlasu. 

Tak bude možné velmi dobře ukázat, jaká je promořenost populace virem. „Tato data mohou ukázat, nakolik je nutné v regionu se společnou kanalizací nařizovat karanténní opatření, nebo je naopak uvolnit.“ 

Kanalizace ale mohou posloužit i v budoucnu, protože epidemie se mohou vracet a data z nich mohou upozornit na to, že je potřeba opět opatření zpřísnit. 

Zbývá ale vyřešit problém, jak podle množství výskytu viru spočítat, kolik lidí je nakažených. „Vědci nejdřív musí zjistit, kolik koronaviru se dostane do lidských výkalů a podle toho test nastavit.“

„Vše je v testovacím provozu v Nizozemsku, kde test vyvíjí tamní Národní institut pro veřejné zdraví. Stejný tým už v minulosti zkoumal splašky na spalničky nebo rezistentní bakterie,“ dodává Ondřej Klapal.

Co nejvíc testů

Přesto zůstává nadále stěžejním zdrojem dat klasické testování těch, kteří se sami přihlásí, protože mají nějaké příznaky onemocnění covid-19. Řada ústavů Akademie věd ČR i univerzitní ústavy už pomáhají a analyzují až 5000 vzorků denně. 

„Potřebujeme teď hlavně líp organizovat první část, která následuje po odběru a předchází vlastnímu testování, tedy převod odběru do formy RNA viru,“ říká virolog a imunolog Ivan Hirsch z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Cílem zvýšení počtu testů je nahradit karanténu plošnou karanténou chytrou, připomíná vědec. „Jde o to zvýšit celorepublikovou testovací kapacitu... Výsledkem také budou podklady pro sledování nakažených a dále jejich kontaktů.“ 

„Z jiných epidemií víme, že asi 50 % nakažené populace stačí na to, aby epidemie přirozeně přestala. Takže když bude každý druhý nakažený, tak další nakažení nemohou ostatní ohrozit.“

Nejdříve bude v Praze vyšetřeno 5000 tisíc lidí, ty je potřeba velice pečlivě vybrat, abychom se dověděli, jaká část populace je nakažená. Teď se testují jen lidé, kteří se sami přihlásí, protože mají problémy, ale my potřebujeme vědět, kolik je nakažených celkem, tedy i těch, co nemají problémy... Tak zjistíme, jak daleko od té 50% nebo ještě lépe vyšší proinfikovanosti jsme se dostali.
Ivan Hirsch

Je sice možné nechat probíhat epidemii nekontrolovaně, ale situace v některých zemích ukazuje, že to vede především ke zhroucení systému veřejného zdravotnictví, protože nejsou lůžka pro ty nejvíce ohrožené.

Druhou možností, kterou jde i Česká republika, je zpožďování epidemie. „A nově bychom ji chtěli zpožďovat úplně stejně, ale chytřeji. Takže by se vybírali nakažení lidé, separovali by se oni i jejich kontakty.“

„Protože se u nás podařilo epidemii docela dobře zpomalit, tak jsme si zajistili dostatek míst v nemocnicích, ale epidemie bude trvat velmi dlouho,“ upozorňuje virolog Ivan Hirsch.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související