Řízené promořování? Společnost bude získávat imunitu několik let, soudí náměstek Prymula
Jak by mohlo vypadat promořování a co bude třeba plnit? Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula bere zpět svá nedělní slova o přirozeném promořování, namísto toho mluví o promořování řízeném, které prakticky probíhá už teď. Zabránit se ale musí exponenciálnímu nárůstu pacientů. „Musíme být hrozně moc opatrní,“ dodává prezident České lékařské komory Milan Kubek, který byl také hostem speciálu Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus.
Hosté speciálu:
- Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví
- Milan Kubek, předseda České lékařské komory
- Blanka Říhová, imunoložka
- Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra
„Když Roman Prymula poprvé použil slovo promořování, tak jsem se taky vyděsila. Pak jsem si uvědomila, že to není nic jiného, než postupné uvolňování striktních opatření,“ říká imunoložka Blanka Říhová. Ten, kdo se bude cítit zdravě, bude podle ní chodit více ven, riziko nákazy by přitom mělo při používání roušek a rukavic zůstávat malé.
Proces, kdy bude společnost získávat imunitu, je podle Prymuly otázkou několika let. Problémem je, že v současnosti nevíme, kolik lidí musí onemocněním projít, aby společnost získala proti koronaviru kolektivní imunitu. Postupné uvolňování opatření je podle něj potřeba důkladně dokumentovat sériemi testů, které odhalí také vliv nakažených lidí bez příznaků nemoci.
Čtěte také
Ve stavu, kdy není vyvinuta vakcína, se na možnost nákazy musí připravovat i starší lidé. „Jedna z iluzí je, že ochráníme staré a nemocné. O ně se ale musí starat mladí, kteří když se nakazí, tak nakazí pravděpodobně i ty staré a nemocné,“ varuje předseda České lékařské komory Milan Kubek.
„Expozice pravděpodobně někdy přijde, ale neměla by být masivní,“ míní Iva Holmerová z gerontologického centra. Společnost by podle ní měla napnout zdroje k ochraně osob právě v zařízeních, kde se stáří potkává s chronickými onemocněními.
Nasadit roušky a disciplínu
Kubek vidí hlavní problém v nedisciplinovanosti obyvatelstva, za následováníhodný příklad vyzdvihuje Izrael. „Lidé by měli prostě chodit do práce a potom pokud možno sedět doma na zadku,“ myslí si. Kritizuje ovšem také laxnost české vlády, která vzala například varování lékařů před pendlery na vědomí až po týdnu.
Čtěte také
To, že se lidé chovají uvolněněji, kritizuje také Prymula. „Řada osob tady nabyla dojmu, že jsme o Velikonocích skončili, a vrhla se do víru standardního života, nemá roušky, popíjí pivo,“ vypočítává důvody, které podle něj do týdne povedou ke zvýšenému výskytu nových nakažených.
„My jsme schopni šlápnout na brzdu ještě dvakrát, ale víc ne. Jsme na hranici tří set nových pacientů denně, zvládali bychom tisíc, ovšem za předpokladu, že nebude docházet k nárůstu,“ vysvětluje náměstek.
Související
-
Dostali jsme lék Favipiravir, říká ministr Vojtěch. Jaké další léky se zkoušejí na covid-19?
Účinný lék na onemocnění způsobené novým typem koronaviru zatím neexistuje. Lékaři proto zkoušejí různé alternativy – třeba léky původně vyvinuté pro léčbu jiných nemocí.
-
Sociální sítě a komunikátory bojují proti šíření dezinformací a řetězovému přeposílání zpráv
Na internetu se v souvislosti s šířením koronaviru objevují různé dezinformace. Třeba že nemoc způsobují mobilní sítě 5G, život ohrožující domácí léčby apod.
-
Už víme, že 50 % nakažených Čechů stačí k tomu, aby epidemie sama přestala, říká virolog Ivan Hirsch
Co je to promořenost populace a proč epidemiologové tento údaj potřebují tak urgentně a co nejpřesněji znát? A jak nám mohou pomoci splašky v boji proti koronaviru?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.