Z Klause udělali „veleještěra“. Těšilo nás, když nám někdo uvěřil, vzpomíná Kužílek alias Olaf Lávka

31. prosinec 2025

Pořad Ptá se Ester Kočičková, Ptá se Olaf Lávka byla poslední satira, která se v Českém rozhlase vysílala. Moderátorská dvojice Ester Kočičkové a Oldřicha Kužílka v roli moderátorů a smyšlených odborníků s nadsázkou komentovala politické i společenské dění. „Může se vrátit úplně bez mrknutí oka. Jde jen o odvahu lidí, kteří si uvědomí, že jejich profesní opatrnost tyhle představy vůbec nemusí hatit,“ říká Kužílek pro Český rozhlas Plus. 

„Mám takovou teorii, že politická satira a mystifikace, zejména mystifikace, je nutnou součástí služby jako rozhlasu, informování o skutečnosti, o společnosti a dějích,“ poukazuje Kužílek. 

Čtěte také

Společně s rozhlasovou kolegyní Ester Kočičkovou usedali za mikrofony střídavě v rolích moderátorů a hostů, často fiktivních odborníků na téma, které zrovna rezonovalo českou společností. 

„V případě, kdy to vyžadovalo falešnou ‚odborničinu‘, tak jsem měl konstrukce vět a nějaká cizí slova, abych mohl machrovat, vzpomíná Kužílek.

V březnu 2003 tak k posluchačům Radiožurnálu přesvědčivě mluvil jako místopředseda malostranské pobočky paranormálních jevů. V prvním dílu pořadu se totiž Kočičková s Kužílkem, který vystupoval pod pseudonymem Olaf Lávka, zabývali ufologií – a také čerstvě zvoleným prezidentem Václavem Klausem. 

Čtěte také

„Vyjevili jsme tu pravdu, že je mezigalaktický veleještěr, který je převlečený do lidské kůže, usmívá se Olaf. „Měl jsem tam spoustu argumentace, důkaziva. Třeba operace očních víček, že chodil na operace, protože mu kůže neseděla na ještěřím těle.

Pořad se nevysílal živě, i tak do něj ale autoři málokdy zpětně zasahovali. Před jeho odvysíláním byli posluchači vtipně upozorněni, že se jedná o satiru, nikoli reálné zpravodajství. Nejednou je ale přesvědčivost moderátorského dua zmátla. 

„Tou ne hlavní, ale radostně vedlejší ambicí bylo, že někoho takzvaně dostaneme, přiznává Kužílek. „A ty příběhy nás samozřejmě velmi těšily.

Připomeňte si Léto s Rádiem Mama

„Doplněk seriózního zpravodajství

Někdejší dramaturg Radia Mama Dušan Všelicha oceňuje samotný název pořadu, který podle něj posluchačům dostatečně vysvětlil, o jaký typ zábavy se jedná. „Líbilo se mi, že se tím pořad uvedl a zdálo se mi – neznal jsem všechny reakce – že tím je veřejnost dostatečně informována, co to vlastně bude, vysvětluje. 

Čtěte také

„Myslím, že politická satira je pandán, nezbytný doplněk seriózního zpravodajství, doplňuje Kužílek. „Že přeci nejsme všichni hlupáci, abychom si v hlavě nedovedli přepnout: Tak, teď je to to, co pro nás za naše peníze vypátrali ze dvou ověřených zdrojů. 

Právě skrz satiru a mystifikaci se podle něj dá upozornit na témata, která seriózní zpravodajství nepokryje. I proto si formát „otevřené hry“, v němž Kužílek v roli hosta nebo moderátora oslovoval posluchače na začátku nultých let, dokáže představit i v dnešním vysílání.

„Může se vrátit úplně bez mrknutí oka. Jde jen o odvahu lidí, kteří si uvědomí, že jejich profesní opatrnost tyhle představy vůbec nemusí hatit. Že do té profesní, řekněme, přecitlivělosti, by právě tohle mělo patřit, poukazuje. 

Čtěte také

Samotné dějiny lidstva podle něj dokazují prospěšnost podobných žánrů, ať už byly zobrazené skrz šašky, pohádky nebo nadsázku. „Zatajování, skrývání, nekomentování, stydlivé a potom i stížnostmi napadané  jako jak o tom můžete takhle mluvit – to je choroba, která má značné důsledky, přirovnává. 

Proto i v době, kdy by se mohlo zdát, že politickou satiru tvoří sami politici a absurdní, reálné situace už ani nejde satiricky komentovat, má podle Olafa mystifikace své místo. 

„Otevřená hra, když se pouští do mystifikace a do satiry, tak funguje jinak, vysvětluje. Funguje láskyplně, je to jiná satira, než že pošpiním politiky, co to zase řekli za blbost.

Poslechněte si sérii Česká satira

Jak se pořad připravoval? Proč se Ester Kočičková omlouvala prasatům? A fungoval by podobný humor i dnes? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: David Hertl , Stanislav Vintr , jud
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.