Veronika Lefrancois: I Itálie chystá uvolnění krizových opatření

Měl na mysli spíše laboratoř politickou. Itálie měla Mussoliniho dříve, než se k moci dostal Hitler, červené brigády dříve, než zbytek Evropy zažil první teroristické útoky, a Berlusconiho dříve, než byl zvolen Donald Trump.

Čtěte také

Znovuotevření Itálie? Kdyby se na severu nákaza vrátila, zemře až 80 tisíc lidí, varuje deník La Stampa

Savianova slova by se ale dnes dala aplikovat i na nouzový stav spojený s pandemií koronaviru. Itálie, která zažila nákazu jako první země na kontinentě, zavedla přísná opatření omezující pohyb už 12. března. Ostatní evropské země tedy bedlivě sledují kroky, které italská vláda podniká. A často se jim přizpůsobují.

V jedné věci ji však většina států nenapodobila: vedle Španělska byla Itálie jedinou evropskou zemí, která zastavila veškerou výrobu v zemi, kromě té naprosto nezbytné. Otevřené zůstaly pouze podniky, které zajišťují potraviny a léčiva.

Uzavřené továrny

Ve Španělsku byly továrny znovu otevřeny po dvou týdnech přerušené aktivity. Itálie výrobu dosud neobnovila a premiér Conte se v tomto směru zdá být neústupný. Italská ekonomika na tom byla nevalně už před zdravotní krizí. Teď ale má před sebou velmi závažný problém, protože zatímco konkurence v jiných zemích i přes nouzový stav pokračuje v práci, italské firmy jsou nuceny jen nečinně přihlížet.

Podle oficiálního dekretu vlády by postupné zmírňování přísných opatření mělo začít 4. května, tedy téměř dva měsíce od počátku nouzového stavu. Celá země ale už nějakou dobu netrpělivě přešlapuje v očekávání, že se situace uvolní.

Lékaři, nebo ekonomové

Čtěte také

Každá země zřejmě dostala úplně jinou dávku viru. Proto jsou tak velké rozdíly oproti Itálii, která to schytala naplno, myslí si imunolog Větvička

Nedočkavost postupně narůstá, zvláště v oblastech, které nebyly epidemií tak těžce zasaženy jako třeba Lombardie. Koronavirus totiž nepostihl všechny regiony stejnou měrou. Kupříkladu Lombardie má na svém kontě dvanáct a půl tisíce úmrtí na COVID-19, to představuje polovinu všech obětí této nemoci v celé zemi. Na druhou stranu, v jihoitalském regionu Molise epidemie způsobila pouze osmnáct úmrtí.

Z toho důvodu mají někteří pocit, že by se stejně tvrdá opatření nemusela vztahovat na všechny oblasti jednotně a bez rozdílu. Regiony i firmy dnes tlačí na vládu, aby jim umožnila obnovit aktivitu už před 4. květnem.

Týká se to především odvětví módy a obuvi, dvou oblastí, ve kterých Itálie vyniká a které by za této situace mohly zcela zaniknout. Premiér se tedy ocitl mezi dvěma ohni: na jedné straně zdravotníci, kdy někteří žádají o další prodloužení nouzových nařízení, na druhé straně hroutící se národní hospodářství.

V každém případě i po uvolnění omezujících opatření nedosáhne výroba úrovně produktivity před koronavirovou krizí. Během druhé fáze nouzového stavu bude nutné dodržovat nová nařízení týkající se například bezpečnostního odstupu.

Ve firmách od sebe zaměstnanci budou muset udržovat vzdálenost nejméně sto osmdesát centimetrů – to znamená, že se do dílen vejde méně osob. A následně se i méně vyprodukuje.

Je jisté, že zdravotní krize zasáhla Itálii ve větší míře než jiné státy, a je pravděpodobné, že i její ekonomický dopad zde pocítí silněji než v ostatních zemích Evropy.

Autorka je publicistka