Každá země zřejmě dostala úplně jinou dávku viru. Proto jsou tak velké rozdíly oproti Itálii, která to schytala naplno, myslí si imunolog Větvička

„Jeden z problémů je, že v každé zemi byla asi nákaza jinak silná. Záleží na tom, kteří lidé ji donesli – jestli to byli ti starší, nebo ti zdravější. Ne každá země dostala stejnou dávku viru. Taky proto vidíme obrovské rozdíly (třeba) mezi Českem a Itálií,… která to tedy dostala naplno,“ říká v Interview Plus imunolog Václav Větvička. 

Čtěte také

Amerika ztratila měsíc, možná víc. Nebyla připravena, komentuje pandemii v USA ekonom Švejnar

Plošné testování je tak prý jedinou z relevantních možností, jak se dozvědět, kolik toho kdo „schytal“. „Nutně potřebujeme vědět,… jaká je skutečná promořenost, použiji to téměř neslušné slovo. Tedy kolik lidí ten virus v sobě skutečně má, jinak se to nezjistí. Podle některých předpokladů se hovoří od 10 do 80 % těch, co ho měli nebo mají, a nic jim nebylo,“ dodává. 

Nezbývá než použít model, který funguje v Jižní Koreji, a to je masové testování a chytrá karanténa. Tedy o každém nakaženém téměř okamžitě vědět, kdy a s kým se setkal a koho mohl nakazit.

Proč New York?

„Kdybychom pak ale otevřeli totálně a najednou, tak se nějaké další velké vlny dočkáme. Když to bude otevírání rozumné, ne zas nějakých 4–5 měsíců, tak se domnívám, že se to podaří držet na uzdě.“ Uvolňování opatření by prý měla probíhat v sektorech, které pomohou hospodářství. „Ale dělat to jako v Americe, kdy se jako první otevřou biografy, to ta cesta není,“ myslí si.   

Čtěte také

Jít teď do rizika širokého promoření by bylo velmi bolestivé. Rázem bychom na tom byli jako v New Yorku, varuje ekonom Jurajda

Zatím to vypadá, že Spojené státy budou covidem-19 zřejmě zasaženy nejvíc na světě, pokud pomineme Čínu. Nakažených je tam kolem 600 tisíc lidí, víc než 30 tisíc už zemřelo. „Důvodů je celá řada a ani vláda tomu nijak enormně nepomohla, ale žádná vláda na světě se zrovna nezahalila do nějakého hávu slávy,“ odpovídá Větvička na dotaz, proč je na tom Amerika tak špatně.

Američané měli náskok, protože pandemie u nich propukla později než třeba v Evropě. Ten prý promarnili. „Problém je cestování a propojení s Čínou, které je větší než jinde. Velkou roli hraje i neukázněnost obyvatel.“

Prodavači padají jako kuželky

Před pár dny české řetězce zveřejnily počty nemocných prodavačů – na 5 tisíc zaměstnanců onemocnělo jen pár jednotlivců. „Ale tady lidé v obchodech padají jako kuželky. Řada obchodů s potravinami dokonce bojuje za to, aby zavřely a nechodilo se tam vůbec, protože to nejsou schopni zdravotně zvládat. Taky je pravdou, že v Česku se sedí za kasou v roušce a v rukavicích. V Americe je pouze jediný řetězec, který to tak dělá,… ostatní jedou bez toho, aby se o ně postarali,“ vysvětluje.  

Zatím je pandemií nejvíc postižený New York. Teď se zdá, že počet hospitalizovaných konečně začíná klesat. „Bude hodně záležet na tom, jestli teď New York zajásá, guvernér řekne: choďte si, kam chcete, anebo ne. Pak by se té nové vlny nepochybně dočkali. Pokud nějakou dobu vyčkají… a začnou se k normálu vracet pomalu a postupně, virus nutně musí odejít. Ale ne navždy, protože je velká pravděpodobnost, že to bude druhý typ chřipky, který nás jednou za pár let ,potěší´ svou návštěvou.“

Trump nákazu bagatelizuje

Americký prezident Donald Trump ale už mnohokrát tvrdil, že si země může dovolit rychlý návrat k normálu. „Celkově si to nepochybně dovolit nemůžeme. Jsou místa, kde epidemie ještě jede naplno, třeba New Orleans. Když tam otevřou, tak to bude katastrofa.“

Čtěte také

WHO má problém nejen s Trumpem, ale prohrává i boj o roušky, píše slovenský deník SME

Trump se prý zoufale snaží Ameriku „otevřít“ z jiného důvodu. „Protože těch asi 20 milionů nezaměstnaných je pro jeho znovuzvolení polibkem smrti. Proto se za každou cenu snaží nákazu bagatelizovat… Všichni se vrátíme do práce a všechno bude zas dobré. Naštěstí si jednotlivé státy mohou dělat, co chtějí, a nic jim nemůže nařídit ani prezident,“ dodává Václav Větvička. 

Co všechno už o covidu-19 víme? Proč bychom vlastně ani jiný lék než remdesivir potřebovat nemuseli, nebo proč vakcína nebude dřív než za 1–1,5 roku? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Veroniky Sedláčkové.