Vztahy mezi Čínou a Tchaj-wanem se opět zhoršují. Vzájemně se obviňují z vojenských provokací, olej do ohně přilila i Amerika
Kolem Tchaj-wanu minulý týden proplula čínská letadlová loď se svou bojovou skupinou pěti lodí. Ostrovní stát tvrdí, že se tak pevninská velmoc snaží zneužít pandemie koronaviru k zastrašování a rozšíření vlivu. Spojené státy proto oznámily, že budou v příštích letech víc spolupracovat s Tchaj-wanem. Vyhrotily se tak už dost napjaté vztahy mezi Čínou a USA.
Čtěte také
„Přes Tchaj-wan udržují Spojené státy Čínu pod permanentním tlakem, a to jak vojenským, tak diplomatickým,“ říká ve vysílání Plusu asijský zpravodaj Českého rozhlasu David Jakš.
Tchaj-wan jen od roku 2017 nakoupil od Američanů zbraně v přepočtu za 300 miliard korun. Americké válečné lodě se u břehů ostrova objevují pravidelně, třebaže do samotných přístavů už nevjíždějí. Taky sílí tlak USA, aby se Tchaj-wan co nejdřív stal součástí Mezinárodního úřadu pro civilní letectví nebo Světové zdravotnické organizace (WHO). „Je to takové dlouhodobé brnkání na čínské nervy,“ myslí si zpravodaj.
WHO vs. Tchaj-wan
V poslední době ale právě mezi WHO a Tchaj-wanem roste napětí. „Šéf WHO totiž Tchaj-wan obvinil, že stojí za údajnou rasistickou kampaní proti nim samotným. Naopak Tchaj-pej se proti tomuto tvrzení ohradila, požaduje omluvu a k tomu tvrdí, že WHO jde na ruku Číně a že svou laxností na počátku pandemie pomáhala zatajovat důležité informace.“
Čtěte také
Hádky se okamžitě chopila čínská média a znovu vykreslila Tchaj-wan jako neposlušnou provincii, která koronavirus zneužívá a jen chce vyhlásit samostatnost. „I na to přišla ale z Tchaj-peje odpověď, a to ať se pevninská Čína víc stará o to, jak virus na svém území porazit, a ne jen o provokace proti svým sousedům.“
Kromě posledního incidentu s čínskou letadlovou lodí si Tchaj-wan před pár dny stěžoval i na čínské letectvo, které pravidelně, hlavně v noci, hlídkuje těsně u tchaj-wanských břehů a jeho letadla nacvičují taktiku, jak se vyhnout zaměření místním systémem časného varování.
Víc si poslechněte v audizáznamu rozhovoru.
Související
-
Bohumil Pečinka: Čína chce vyvolat roztržku České republiky s Tchaj-wanem
BIS ve výroční zprávě za rok 2018 varuje před ruskou a čínskou špionáží. Čína štve proti Tchaj-wanu, ekonomicky pro nás není důležitá, tvrdí komentátor Bohumil Pečinka.
-
Jan Bednář: USA chtějí prodat zbraně Tchaj-wanu, napětí s Čínou vzroste
Spojené státy ovšem dodávaly zbraně Tchaj-wanu vždycky a ani v dohledné budoucnosti se na tom nejspíš nic nezmění, jakkoli se Čína bude zlobit.
-
Komunistická strana Číny nechala problém s koronavirem dva měsíce „vyhnít“, hodnotí sinoložka Lomová
Jednotlivec je v Číně vychováván k tomu, aby osobní zájmy obětoval celku, říká sinoložka Olga Lomová. Číňané podle ní nechali problém s koronavirem dva měsíce „vyhnít“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
