Luboš Palata: Tchaj-wan je pro Česko nejen obchodní partner, ale i demokratický příklad vztahů s Pekingem

Tchaj-pej, hlavní město Tchaj-wanu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tchaj-pej, hlavní město Tchaj-wanu

Je mnoho různých pohledů, jak se dívat na ohlášenou cestu předsedy českého Senátu Jaroslava Kubery z ODS na Tchaj-wan.

Pokud se na to ale podíváte očima samotných Tchajwanců, žádný z nich nevypadá jako zbytečná provokace, jako něco, čím si Česká republika zbytečně kazí vztahy s Pekingem.

Pokud to vezmeme jen z obchodního hlediska, je faktem, že česko-tchajwanské vztahy, z pohledu Tchaj-peje vlastně vztahy s Čínskou republikou na Tchaj-wanu, potřebují nový impuls.

Tchaj-wan je jedním z velkých investorů do české ekonomiky, který reálně, nikoli jen v podobě nenaplněných politických prohlášení, přinesl investice v hodnotě přes miliardu a 200 milionů amerických dolarů, tedy 30 miliard korun a vytvořil v Česku 17 tisíc pracovních míst. Vlajková loď tchajwanských investic, firma Foxconn, byla loni druhým největším vývozcem z České republiky hned po Škodě auto, a to dělá z Česka evropskou počítačovou velmoc.

Do České republiky také ročně přiletí téměř 200 tisíc tchajwanských turistů, což tvoří i přes boom zájmů v pevninské Číně stále čtvrtinu všech čínsky hovořících návštěvníků. Praha je tady na Tchaj-wanu pojem a s návštěvníky Česka se tu setkáte až nezvykle často.

Jedna nepřekročitelná linie

A to přes to, že dnes bohužel není mezi Prahou a Tchaj-pejí žádné přímé letecké spojení, což by bylo při takovém množství turistů třeba napravit. A je nutné také oživit český export na Tchaj-wan, který v posledních letech klesá a není k tomu žádný reálný důvod.

Na plánovanou cestu předsedy Senátu Jaroslava Kubery se lze ale podívat i z jiného než jen byznysového pohledu. Hlavní odlišností Tchaj-wanu a pevninské Číny je totiž zdejší demokratický politický systém. Kořeny jeho vzniku najdeme, podobně jako u české demokracie, na přelomu 80. a 90. let.

Je tu plná svoboda tisku, shromažďování, ale najdete tu velmi podobné problémy vyrovnávání se totalitní minulostí, jen s tím rozdílem, že tady na Tchwaj-wanu měla podobu takzvaného „bílého teroru“ režimu generála Čankajška.

Tchajwanská demokracie (v lednu se zde konají další svobodné prezidentské volby) má dnes podporu 80 % obyvatel a sociologické průzkumy tu navíc ukazují, že žádná nostalgie po bývalé diktatuře zde nepanuje. Zároveň tu také nepanuje žádný nepřátelský vztah vůči Číně – a jak tu dodávají – vůči čínskému lidu.

Luboš Palata

Tchaj-wan se stále snaží s Pekingem jednat a otevírat dál vztahy s pevninskou Čínou, včetně výměny turistů a obchodu, ostatně na milion Tchajwanců dnes v Číně pracuje. Jak ale mnohokrát slyšíte od tchajwanských představitelů i obyčejných Tchajwanců, je tu pro přátelské vztahy s čínskou komunistickou vládou jedna nepřekročitelná linie. A tou je zdejší demokratický a svobodný systém a právní stát.

Což je něco, z čeho bychom si i my Češi v našich vztazích s Pekingem mohli a měli vzít příklad.

Autor je redaktorem Deníku