Luboš Palata: Tchaj-wan je pro Česko nejen obchodní partner, ale i demokratický příklad vztahů s Pekingem
Je mnoho různých pohledů, jak se dívat na ohlášenou cestu předsedy českého Senátu Jaroslava Kubery z ODS na Tchaj-wan.
Pokud se na to ale podíváte očima samotných Tchajwanců, žádný z nich nevypadá jako zbytečná provokace, jako něco, čím si Česká republika zbytečně kazí vztahy s Pekingem.
Čtěte také
Pokud to vezmeme jen z obchodního hlediska, je faktem, že česko-tchajwanské vztahy, z pohledu Tchaj-peje vlastně vztahy s Čínskou republikou na Tchaj-wanu, potřebují nový impuls.
Tchaj-wan je jedním z velkých investorů do české ekonomiky, který reálně, nikoli jen v podobě nenaplněných politických prohlášení, přinesl investice v hodnotě přes miliardu a 200 milionů amerických dolarů, tedy 30 miliard korun a vytvořil v Česku 17 tisíc pracovních míst. Vlajková loď tchajwanských investic, firma Foxconn, byla loni druhým největším vývozcem z České republiky hned po Škodě auto, a to dělá z Česka evropskou počítačovou velmoc.
Do České republiky také ročně přiletí téměř 200 tisíc tchajwanských turistů, což tvoří i přes boom zájmů v pevninské Číně stále čtvrtinu všech čínsky hovořících návštěvníků. Praha je tady na Tchaj-wanu pojem a s návštěvníky Česka se tu setkáte až nezvykle často.
Jedna nepřekročitelná linie
A to přes to, že dnes bohužel není mezi Prahou a Tchaj-pejí žádné přímé letecké spojení, což by bylo při takovém množství turistů třeba napravit. A je nutné také oživit český export na Tchaj-wan, který v posledních letech klesá a není k tomu žádný reálný důvod.
Čtěte také
Na plánovanou cestu předsedy Senátu Jaroslava Kubery se lze ale podívat i z jiného než jen byznysového pohledu. Hlavní odlišností Tchaj-wanu a pevninské Číny je totiž zdejší demokratický politický systém. Kořeny jeho vzniku najdeme, podobně jako u české demokracie, na přelomu 80. a 90. let.
Je tu plná svoboda tisku, shromažďování, ale najdete tu velmi podobné problémy vyrovnávání se totalitní minulostí, jen s tím rozdílem, že tady na Tchwaj-wanu měla podobu takzvaného „bílého teroru“ režimu generála Čankajška.
Tchajwanská demokracie (v lednu se zde konají další svobodné prezidentské volby) má dnes podporu 80 % obyvatel a sociologické průzkumy tu navíc ukazují, že žádná nostalgie po bývalé diktatuře zde nepanuje. Zároveň tu také nepanuje žádný nepřátelský vztah vůči Číně – a jak tu dodávají – vůči čínskému lidu.
Tchaj-wan se stále snaží s Pekingem jednat a otevírat dál vztahy s pevninskou Čínou, včetně výměny turistů a obchodu, ostatně na milion Tchajwanců dnes v Číně pracuje. Jak ale mnohokrát slyšíte od tchajwanských představitelů i obyčejných Tchajwanců, je tu pro přátelské vztahy s čínskou komunistickou vládou jedna nepřekročitelná linie. A tou je zdejší demokratický a svobodný systém a právní stát.
Což je něco, z čeho bychom si i my Češi v našich vztazích s Pekingem mohli a měli vzít příklad.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
