Karel Barták: Musk straší evropský establishment
Pokud ještě někdo pochyboval o skutečné povaze a záměrech Elona Muska, může se uklidnit. Geniální americký podnikatel jihoafrického původu, nejbohatší muž světa, ukazuje svou novou, možná pravou tvář. Dva týdny před nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu vysílá zprávu, že vládnout bude nikoli pouze stárnoucí exprezident, ale také právě on. Terčem jeho destabilizačního řádění se stává momentálně Evropa, její demokratické vlády.
Musk využívá svou digitální platformu X, bývalý Twitter, který si koupil za 44 miliard dolarů, k otevřenému vměšování do vnitřní politiky evropských zemí. K urážkám a ponižování politických představitelů, k šíření dezinformací.
Čtěte také
Zasahuje do německé předvolební kampaně masovou podporou krajně pravicové Alternativy pro Německo a urážkami na adresu kancléře Olafa Scholze.
V Británii přímo volá po svržení labouristické vlády Keira Starmera a podporuje ultrapravicové strany. Ještě nikdy se nestalo, že by demokratické země čelily takovým útokům tentokrát nikoli z Ruska, ale ze strany vyšinutého megalomana na druhé straně Atlantiku. A evidentně si nevědí rady, co s tím.
Vyšinutý megaloman?
„Kdo by si před deseti lety dokázal představit, že majitel jedné z největších sociálních platforem na světě bude podporovat novou mezinárodní reakční internacionálu a bude přímo zasahovat do voleb, včetně těch německých? V takovém světě dnes žijeme a musíme v něm provádět diplomacii,“ zlobil se v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron.
Čtěte také
Jeho slova vyzněla spíš jako rezignovaný povzdech než jako výzva k protiútoku. Muska přímo nejmenoval, ani nevyzval Evropskou komisi, aby učinila přítrž jeho vměšování využitím příslušných ustanovení Aktu o digitálních službách (DSA), který vstoupil loni v platnost.
DSA umožňuje postihovat umělé protěžování některých informací či dezinformací, změny algoritmů, přesně definuje zakázané vměšování do volebních kampaní. Platformám, které se toho dopouštějí, lze uložit pokuty až do výše šesti procent jejich globálních zisků.
A politici jen opatrně našlapují
Evropští činitelé, evidentně zaskočení rozsahem i brutalitou Muskových útoků, dávají zatím přednost opatrnému našlapování.
Čtěte také
Mluvčí Evropské komise se omezují na ujišťování, že „probíhá šetření“ – nechce se jim do přímé konfrontace s člověkem, který se za dva týdny stane s největší pravděpodobností klíčovou postavou ve vládě Donalda Trumpa.
Jako kdyby už tak nebylo dost obav z počínání nastupujícího prezidenta. „Čím víc o tom mluvíme, tím víc to propagujeme, což má nakonec kontraproduktivní účinek,“ vyložil opatrnicky mluvčí Komise.
Proti Muskovu počínání se rázně ohradil německý prezident Frank-Water Steimeier. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. „Steinmeier je antidemokratický tyran, hanba mu,“ napsal Musk na X a předpověděl, že AfD dosáhne 23. února „epického vítězství“.
Nikdo neví, kam se příště stočí pozornost amerického „mogula“, kterému po Trumpově boku narostla politická křídla. Evropští lídři budou jako na trní, jak se bude příští administrativa chovat vůči jednotlivým zemím EU a vůči Unii jako celku.
Nakolik bude Musk s Trumpem koordinovat či řádit na vlastní pěst, případně jak dlouho jejich spojenectví vydrží. Spojení nejsilnějšího politika a nejbohatšího podnikatele planety v podobě této dvojice nevěstí mnoho dobrého. Osvědčená pravidla světové diplomacie by mohla vzít rychle zasvé.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
