Libor Dvořák: Bude mobilizace. Nebo nebude?

Důvod, proč Moskva nemobilizuje právě teď, je jednoduchý: na jeden náklaďák čerstvých ruských vojáků, přivezených na frontu, Kyjev odpovídá náklaďákem plným supermoderních dronů.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Putin začíná utíkat před parním válcem

Co znamená jeden dron proti jednomu vojákovi, už dnes dobře víme – a také ruský prezident si uvědomuje, že současná fronta je v podstatě pásmo nikoho, které kontrolují právě bezpilotní letouny.

Do role klasického kanonenfutru si tedy ruský prezident dovolí ne ty, kdož jsou naverbováni na základě platného branného zákona, ale výhradně ty, kdož na frontu přicházejí dobrovolně a za žold.

Západní skepse

Případnou ruskou mobilizaci proto za pravděpodobnou považují spíše ukrajinští generálové. Západní odborníci jsou naopak většinou skeptičtí.

Čtěte také

Ondřej Soukup: Co vlastně ví Putin

Italský admirál Giuseppe Cavo Dragone, stojící v čele Vojenského výboru NATO, sice souhlasí s tím, že obě strany konfliktu se momentálně ocitly v klinči, ale podle jeho názoru by právě mobilizace v takovém okamžiku byla v příkrém rozporu s koncepcí „speciální vojenské operace“, kterou už od 24. února 2022 razí ruská strana – pravda, dnes už spíše jen rétoricky.

Bývalý stálý představitel USA při NATO Kurt Walker, který se svého času významně věnoval právě Ukrajině, poukazuje na to, že Ukrajina je dnes v mnohem silnější pozici než na počátku války: své zbrojní potřeby dokáže z až 70 procent pokrýt sama – i bez amerických dodávek, zprostředkovaných Evropany.

Skončí Putin špatně?

Významná americká vojenská odbornice a současná šéfka McCainova ústavu Evelyn Farkasová je dokonce přesvědčena, že do léta se vyřeší situace kolem Íránu a USA se pokusí o „změnu režimu“ na Kubě, což by Moskvu jakožto hlavního spojence ostrova v Karibiku dále oslabilo.

Libor Dvořák|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

Alfou a omegou tragédie kolem Ukrajiny je ovšem stále jistý Vladimir Putin, a ten, jak se zdá, začíná být na obtíž stále většímu počtu Rusů. Asi nejnelítostněji to popisuje sociolog Igor Eidman:

„Hlavní vlastností Putina je patologická zbabělost. Ta určuje vše ostatní – srab se svého okolí bojí, a tak je preventivně krutý a agresivní. Bojí se, že kdyby řekl pravdu, nevyhne se trestu, a tak raději neustále lže. Zbabělec se obklopuje nýmandy, své kritiky úskočně likviduje, a pak už se jen zbaběle zmítá pod hrozbou možného odhalení.“

Ač se to zatím zdá skoro nemožné, právě Putin by už dosti brzy mohl opravdu skončit špatně – a třeba i z vůle oněch nýmandů, jimiž se obklopil. Dokonce nejpravděpodobněji.     

Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor