Jefim Fištejn: Změna nálad v Silicon Valley
Deník New York Times zveřejnil na konci dubna pozoruhodný článek s názvem „Jak se Sergey Brin posunul doprava“.
Jedná se o poměrně rozsáhlý text popisující vývoj politických názorů spoluzakladatele americké technologické společnosti Google, známé především jako provozovatel největšího internetového vyhledávače.
Čtěte také
Sergey Brin, který se narodil v Moskvě v židovské rodině, je nejen počítačovým vědcem a podnikatelem, ale také jedním z nejbohatších lidí na planetě. Článek stojí za přečtení, neboť nám nabízí víc než jen portrét jedné výjimečné osobnosti – je to spíš popis určitého společenského jevu, jímž je názorový vývoj celé sociální a generační výseče.
Ještě v roce 2016 Sergey Brin, jako většina zbohatlíků v jeho okolí, nazýval tehdejší volební vítězství Donalda Trumpa „hluboce urážejícím“ a chodil na demonstrace proti jeho imigrační politice. Dnes je tentýž Brin významným donorem Republikánské strany, členem Rady vlády pro technologické novinky a pózuje vedle prezidenta v červené kšiltovce s nápisem MAGA.
Jinými slovy, udělal ve svých názorech obrat o celých 180 stupňů. V rozhovorech s novináři vysvětloval takový vývoj tím, že sám pochází ze Sovětského svazu, odkud jako dítě odešel s rodiči v roce 1979, a měl možnost poznat, jak destruktivní a utlačovatelskou společnost tam socializmus dokázal vytvořit. „Nechci, aby stejně skončila i Kalifornie,“ říká Brin.
Čtěte také
New York Times je hlásnou troubou Demokratické strany a nemůže jinak než pro takový vývoj hledat nízké a kořistní důvody. Názorový posun úspěšného podnikatele deník vysvětluje špatným vlivem nové Brinovy přítelkyně Gerelyn Gilbert-Soto, přezdívané GG. Ta totiž je horlivou stoupenkyni hnutí MAGA a vyzývavě nosí dámskou kabelku s touto zkratkou vyšitou štrasem.
Jenže pokus vidět za změnou Brinových postojů jen romantické okolnosti a vliv nové ženy by byl velkým zjednodušením. Pak by se jednalo o ojedinělý případ a nedalo by se mluvit o jevu.
Masový posun doprava
Skutečnost je taková, že Sergey Brin je jen jedním z dlouhé řady technologických velkopodnikatelů ze Silicon Valley, kteří v poslední době prodělali obdobný radikální obrat.
Patří k nim nejbohatší muž světa Elon Musk, majitel společností Tesla a SpaceX, Peter Thiel, zakladatel firem PayPal a Palantir a vývojář výzvědných technologií pro vládu a armádu, Marc Andreessen, softwarový inženýr a multimilionář, který spolu s Benem Horowitzem založil největší venture-kapitálový fond v Americe a člen představenstva Facebooku, zakladatel META platformy Mark Zuckerberg, Jeff Bezos a mnozí další technologičtí magnáti.
Ti všichni byli kdysi buďto politicky neutrální, nebo aktivně podporovali Demokratickou stranu, a nyní se masově posouvají doprava. Důvody jsou nejrůznější: vysoké daně, nebo hluboké rozčarování v demokratech kvůli jejich snaze všechno regulovat, nebo, jak uvádějí mnozí, nesouhlas s antisemitskými tendencemi levice obecně, a zejména jejími protiizraelskými postoji v otázce konfliktu na Blízkém východě.
Americká společnost jako celek prodělává nyní rychlé a radikální politické změny. Jedna viditelná spočívá v tom, jak se mění nálady Křemíkového údolí, technologického tahouna americké ekonomiky. Takové zobecnění přímo vyplývá z článku o Sergeyi Brinovi, leč deník New York Times se ho dovolit nemůže.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
