Průměrný důchod? Až třetina lidí dostává téměř stejně, jako když chodili do práce, tvrdí Bezděk

Češi si už 13 let mohou na důchod spořit v takzvaném třetím pilíři. „Doplňkové penzijní spoření máme od roku 2013. Úpravy tohoto pilíře jsou na místě. Část třetího pilíře tvoří transformované fondy, které tu jsou už více než 30 let, a to je prostě přežitek,“ přibližuje někdejší předseda první i druhé Bezděkovy důchodové komise a dnes předseda představenstva investiční společnosti Avant a také poradce prezidenta Petra Pavla.

V Chybě systému popisuje tři změny, které by podle něj systém potřeboval. Za prvé by lidé měli začít odkládat, neboli vstupovat do třetího pilíře, v mladším věku než dnes. V průměru s tím začínají ve 40 letech. Pokud by si ale spořili o 10 let déle, byť třeba jen 500 korun měsíčně, pomáhalo by jim složené úročení.

Čtěte také

Třetí důchodový pilíř po česku? Špatně regulované fondy a vysoké poplatky zprostředkovatelům, srovnává Prokop

Zásadní také je, aby si vybírali vhodnou investiční strategii – čím jsou mladší, tím méně by měla být konzervativní.

A v neposlední řadě je také třeba, aby systém spotřebovával méně peněz na poplatcích a aby správci dynamických investičních profilů dosahovali výkonnosti srovnatelné s globálními akciovými trhy.

Bezděk připomíná, že v zahraničí je účast v penzijních fondech leckde povinná, ať už jsou státní, anebo soukromé. „Na Slovensku je druhý pilíř už víc než 20 let povinný, a přestože ho zaváděla vláda Mikuláše Dzurindy, tak přežil všechny vlády Roberta Fica, byť významně umenšen,“ vyzdvihuje ekonom.

Čtěte také

Investice do bytu se nemusí vyplatit. V zahraničí jejich ceny klesaly i na polovinu, upozorňuje sociolog Lux

A přidává ještě jeden tip. Mladí lidé by se měli co nejdříve snažit o získání vlastního bydlení, protože ve stáří jim pak odpadne největší výdajová položka.

Apolena Rychlíková, šéfredaktorka serveru Page Not Found, ovšem poukazuje na to, že k pořízení průměrného bytu je v Česku třeba více než 12 ročních platů. A globálně se také rychle rozevírají nůžky mezi těmi, kteří si stihli pořídit byt, a těmi, kdo žijí v nájmu.

„Když jste mladý, tak neuvažujete o tom, že vám někdy bude 65. Máte priority poskládané jinak. Vlastní bydlení se stává nedostupnějším a vstupují do toho úvahy o tom, jestli vůbec mohu založit rodinu, kolik na ni budu mít peněz a jaké budou rezervy. Člověk už v ten moment nemyslí na to, že by si měl k tomu všemu ještě spořit na důchod,“ přibližuje.

Státní trampolína

A jaká by v tom všem měla být role státu? „Domnívám se, že stát by měl obecně lidem nejen ve stáří – ale i ve stáří –, garantovat, že nepropadnou do chudoby. A že když se nám něco stane, tak nás ta trampolína vrátí nahoru, když to doplníme vlastním úsilím,“ soudí Bezděk.

Čtěte také

Byt, práce, partner a až pak dítě? Stárneme odspodu a věková struktura má tvar urny, říká demografka

„Stát by měl zajistit, aby tato trampolína fungovala. Ale ona nefunguje. 80 procent lidí osciluje okolo průměrného důchodu. Nemají nic moc navíc, někdo si tak možná vybral pětistovku z doplňkového penzijního spoření, a to je tak vše,“ namítá komentátor David Klimeš.

Předchozí vládu chválí za výrazné navýšení minimálního důchodu, což považuje za správný princip. „Toto je minimum, které vám stát garantuje, protože nejsme asociálové, ale na moc pěkný život to nestačí,“ uvádí s tím, že je pak na každém, jak se na stáří zajistit.

Rychlíková podotýká, že mnoho českých domácností si spoření na důchod vůbec nemůže dovolit. Stát by v tom měl lidem pomáhat, a to snižováním nerovností a daňového zatížení nízkopříjmových.

Bezděk uznává, že spravedlnost má v důchodovém systému různé podoby. Zatímco někteří ji vnímají jako stav, kdy většina lidí pobírá podobnou penzi, on sám považuje za spravedlivější model, v němž výše důchodu více odráží individuální výši příjmů.

Čtěte také

Rusnok: Náš daňový systém je brzda. Demotivuje střední třídu a zároveň vytváří podivný daňový ráj

„Vezmu-li průměrný důchod s náhradovým poměrem zhruba 55 procent a podívám se na příjmy těch dvou třetin podprůměrně výdělečných osob, tak zjistím, že u nich je ten náhradový poměr běžně 80, 100 nebo i více procent. Jinými slovy dostávají v čistém téměř stejně, jako když chodili do práce,“ shrnuje.

„To znamená, že na výši důchodu si stěžují spíš vysokopříjmoví lidé, kteří třeba vydělávali v 90. letech. A je pro ně šok, když jim stát vypočítá důchod, který nelícuje s příjmem, na jaký byli zvyklí,“ dodává Rychlíková s tím, že ale právě tito lidé měli větší šance si v průběhu pracovního života naspořit.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 2. května po 11. hodině a v neděli 3. května po 15.30.