Jan Bednář: USA chtějí prodat zbraně Tchaj-wanu, napětí s Čínou vzroste

Tank CM-11 čínské armády
Tank CM-11 čínské armády

Právě v okamžiku, kdy už se zdálo, že by obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou mohla brzy skončit nebo se alespoň dále nezhoršovat, oznámil Washington záměr prodat velké množství zbraní na Tchaj-wan, což napětí mezi oběma ekonomickými obry bezpochyby ještě vyhrotí.

Prezidenti Spojených států a Číny, Donald Trump a Si Ťing-pching, se spolu setkali během nedávné schůzky nejvyšších představitelů skupiny G-20 v Japonsku a alespoň z vnějších dojmů se zdálo, že by chtěli ukončit stále se stupňující latentní obchodní válku mezi oběma zeměmi.

Zvyšování tarifů a cel na čínské zboží, které v posledních letech čas od času vyhlašoval Donald Trump, aby se zalíbil svým voličům, nezůstalo nikdy bez odpovědi z čínské strany a obchodní svět, který si stupňování napětí nepřeje, vkládal naději právě v osobní setkání obou prezidentů. Teď je však jasné, že rozdílná politika obou mocností se tak snadno zahladit nedá.

Petříček: Číňanům jsme se neomlouvali, jen vysvětlovali. Tchaj-wan je pro nás pořád významný partner

Velvyslanec Čínské lidové republiky v Praze Čang Ťien-min

NATO slaví 70 let. Jak ale chápat prohlášení bývalého šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o stažení českých vojáků z Afghánistánu nebo slova prezidenta Miloše Zemana o anexi Krymu? Současný ministr zahraničí a místopředseda sociální demokracie Tomáš Petříček v Interview Plus uvedl, že podobné výroky naše spojence rozhodně neznepokojují.

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej 108 tanků typu Abrams, 250 střel Stinger a další vyspělé vojenské techniky, včetně obrněných vozidel Herkules, kulometů a munice tchajwanské armádě za více než 2 miliardy dolarů, v přepočtu za skoro 47 miliard korun.

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang to označil za „vážné porušení mezinárodního práva a hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny, jež poškozuje čínskou suverenitu a čínské bezpečnostní zájmy“.

Čína vyzvala Spojené státy, aby plán na prodej zbraní Tchaj-wanu okamžitě zrušily, prý „aby se předešlo dalšímu poškození čínsko-amerických vztahů a narušení míru a stability“.

Historie se opakuje

Dlouhodobě problémy ve vztazích mezi oběma zeměmi vyplývají jak známo z toho, že Peking dosud považuje Tchaj-wan za součást Číny, ačkoli tento ostrov má od vyhlášení své samostatnosti v roce 1949 vlastní vládu a úplně jiné politické zřízení, totiž demokracii, zatímco v Číně již více než 70 let vládne režim jedné strany.

Jan Bednář

Ve snaze o usmíření se Washington dokonce historicky vzdal vlastních diplomatických vztahů s Tchaj-wanem, když se v roce 1979 rozhodl navázat oficiální diplomatické vztahy s komunistickou Čínou a přivést čínského zástupce do Organizace spojených národů.

Tchaj-wan však představuje tradičně neuralgický bod čínské zahraniční politiky a Peking bude nevyhnutelně na nejnovější americký obchod se zbraněmi reagovat přinejmenším dalším prudkým ochlazením vztahů.

Spojené státy ovšem dodávaly zbraně Tchaj-wanu vždycky i po přerušení diplomatických styků s jeho vládou a ani v dohledné budoucnosti se na tom nejspíš nic nezmění, jakkoli se Čína bude zlobit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio

Související