Trump si uvolňuje ruce pro raketové závody s Čínou. Jde o Tchaj-wan i nároky v Jihočínském moři

Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září
Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září

Donald Trump vyčetl Rusku porušování smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, aby ospravedlnil svůj úmysl od této dohody z roku 1987 odstoupit. Ačkoli jejím signatářem není Čína, americký prezident ji krátce zmínil jako další důvod svého rozhodnutí.

V komentáři na serveru americké stanice CNN si toho všímá analytik John Lee z Hudsonova ústavu ve Washingtonu.

Expert uvádí, že asijské země patrně nebudou proti americkému odstoupení protestovat tak hlasitě jako Rusko, ale ne z toho důvodu, že by jim to snad bylo lhostejné. Ostatně Trumpův krok zřejmě bude mít větší dopad na záležitosti týkající se Číny a dalších asijských zemí než Ruska a Evropy.

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu podepsali americký prezident Ronald Reagan a jeho sovětský protějšek Michal Gorbačov. Je to jediná dohoda z dob studené války o odzbrojení obou zemí, která je dosud v platnosti, a bývalé sovětské státy Ukrajina, Bělorusko a Kazachstán ji stále dodržují.

Vypovězením smlouvy s Ruskem o likvidaci raket míří Trump na Čínu, tvrdí analytik

Odpal rakety ruského systému Iskander

Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že Spojené státy odstoupí od smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu z roku 1987, protože Moskva smlouvu porušuje. Ruští představitelé to označili za vydírání, podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova jde ze strany Američanů o nebezpečnou iniciativu.

Smlouva požadovala, aby Spojené státy a Sovětský svaz trvale zlikvidovaly jaderné a balistické střely a rakety s plochou dráhou letu s doletem 500 až 5 500 kilometrů a dál je už nevyvíjely ani netestovaly.

Ruský faktor hraje v Trumpově rozhodnutí samozřejmě významnou roli. Washington obviňuje Moskvu, že vyvíjí raketu s plochou dráhou letu, jejíž parametry jsou údajně v rozporu se smluvním závazkem. Proto Amerika pracuje na vlastní střele stejného typu, aby nezůstala pozadu. Přesto je ruský faktor zřejmě relativně méně závažný, než Trump naznačil.

Místopředseda amerického sboru náčelníků armádních štábů Paul Selva už v červenci 2017 upozornil, že ruská porušení dohody nepředstavují pro Moskvu v Evropě žádnou výhodu. Ruským zbraním podle něj dokážou úspěšně čelit americké vzdušné a námořní systémy, které zakázané nejsou. Není tedy nutné dohodu s Ruskem vypovídat proto, aby Američané ochránili své evropské spojence.

Pilíř čínské obrany...

Jiná a naléhavější je však v pohledu analytika Leeho situace s Čínou, která není vázána žádnou dohodou. Říše středu může snadno předstihnout Japonsko jako nejsilnější asijská námořní a letecká mocnost a ve svém bezprostředním okolí se rychle vyrovnává i americkým silám.

Čínský tisk: Trump kvůli Jihočínskému moři riskuje válku

Americká letadlová loď USS Carl Vinson během cvičení v Jihočínském moři

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump splní slib a začne blokovat přístup Číny do Jihočínského moře, hrozí podle oficiálního čínského tisku „velká válka“ mezi Spojenými státy a nejlidnatější zemí světa.

Podle loňských slov tehdejšího velitele amerických sil v Tichomoří admirála Harryho Harrise mělo raketové vojsko Čínské lidové osvobozenecké armády už v roce 2017 největší a nejrozmanitější arzenál střel na světě. A asi 95 % z těchto raket by představovalo porušení rusko-americké smlouvy, pokud by Čína byla jejím signatářem.

Není však sebemenší šance, že by Peking s podmínkami smlouvy souhlasil. Jeho rakety středního doletu rozmístěné na pevnině, které mohou nést i jaderné hlavice, jsou ústředním pilířem čínské obrany.

Kromě ochrany kontinentální části země slouží i k odstrašení Spojených států a asijských zemí před útokem, stejně jako by měly zajistit vítězství v případné konfrontaci s americkými, japonskými, tchajwanskými, indickými či ruskými vojsky.

...i expanze

Z amerického pohledu není problém ani tak to, že Čína hledá prostředky, jak ubránit svou pevninskou část. Žádná země by vážně neuvažovala o nevyprovokovaném útoku na čínská města.

Expert Lee ale upozorňuje na obavy, že Peking využívá rychle přibývajících a stále smrtonosnějších střel na pevnině k tomu, aby odradil americké síly a jejich spojence od případné odvety, pokud by se Čína rozhodla k invazi na Tchaj-wan nebo ke stvrzení svých nároků ve Východočínském a Jihočínském moři.

USA nechaly Čínu vyrůst, teď se musí naučit koexistovat, píší Foreign Affairs

Americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem

„Velmocenská politika se nemění. To pouze hráči, kteří vstupují do geopolitických her,“ píše v červencovém čísle magazínu Foreign Affairs prominentní americký historik a znalec Ruska Stephen Kotkin. Ačkoli si podle něj každý hegemon myslí, že právě on je tím posledním a po něm už nikdo nenastoupí, velmoci přicházejí a odcházejí.

Číňané tvrdí, že jde jen o sebeobranné prostředky. Amerika a většina Asie však jejich postup vnímá jako snahu o hegemonii v regionu, až v něm jednou nebudou americká vojska.

Ostatně americký viceprezident Mike Pence nedávno vzkázal, že souboj s Čínou a snaha zabránit jí v takovém užití síly, jež by negativně ovlivnilo americké zájmy, je běh na dlouhou trať. V tomto pohledu bude smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu Washingtonem stále častěji považována za nepřípustné omezování americké armády.

Čínské střely jsou navržené tak, aby překonaly americkou obranu, a to i díky své až nadzvukové rychlosti. Je to pilíř čínského přístupu, který má odradit americké loďstvo od intervence proti Číně kdekoliv v regionu. Účinným protiopatřením by mohly být ze země vypouštěné rakety, které by se daly snadno ukrýt, přemístit a odpálit. To by však zřejmě představovalo porušení americko-ruské smlouvy.

Jen ne čínský rybníček

Podle amerického analytika asijští spojenci vědí, že když síly USA nebudou nadřazené čínským anebo se ocitnou na vedlejší koleji, je regionální převaha Pekingu jistá.

Nejvynalézavějším a nejvýznamnějším strategickým partnerem Washingtonu je vůči Číně japonský premiér Šinzó Abe a ten nejspíš z Trumpova oznámení vytěží maximum. Stejně tak zřejmě Austrálie. Státy jihovýchodní Asie sice nemají rády napětí, ale ještě víc je děsí představa, že by skončily v čínském rybníčku.

Peking nepovažuje za správné, aby Spojené státy uváděly soutěžení s Čínou jako důvod odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu s Ruskem. Varoval, že by to mohlo negativně ovlivnit globální strategickou rovnováhu a stabilitu.

„Blíže k pravdě však je, že Trumpovo oznámení Čínu vyděsilo. Je to další znamení, že Amerika už nebude soutěžit s jednou rukou svázanou za zády,“ uzavírá Lee v komentáři pro CNN.