Znovuotevření Itálie? Kdyby se na severu nákaza vrátila, zemře až 80 tisíc lidí, varuje deník La Stampa

23. duben 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lombardie a koronavirus /Coronavirus emergency in Lombardy/

Italský deník La Stampa píše, co by znamenalo úplné znovuotevření ekonomiky  v severoitalských regionech Lombardie a Veneto, pokud by se nákaza vrátila. 

Podle studie italských ekonomů by to mohlo vést k tomu, že by zemřelo až 80 tisíc lidí. Ve své článku odborníci navrhují, že by se jednotlivá pracoviště měla otevírat podle toho, nakolik je zde práce nebezpečná z infekčního hlediska.

Čtěte také

Dbát by se mělo také na věk zaměstnanců. Vhodně by prý bylo nechat do práce nastoupit jen ty, kteří jsou mladší 50 let. Ze starších by pak pracovali jen ti „nenahraditelní“. Dodržení tohoto kritéria by mělo znamenat podstatně nižší úmrtnost i v případě, že epidemie opět propukne. Odhady se podle konkrétního vybraného řešení pohybují mezi 5–8 tisíci zemřelými a ztrátou 8–9 procentních bodů HDP.

Autoři studie tvrdí, že se sice může zdát zvláštní rozdělovat pracující podle věku, podobné to ale je i v případě války. Hlavním cílem studie je ukázat, že extrémní opatření jsou náročná jak z hlediska ztracených životů, tak z hlediska ekonomických ztrát.

Podle profesora Carla Favera z univerzity v Bocconi je totiž jasné, že mnoho zemřelých by znamenalo nová karanténní opatření a ještě větší hospodářské ztráty. Opětovné zastavení života společnosti by prý v regionu mohlo způsobit pokles HDP skoro o čtvrtinu.

Nezaměstnaných je už 18 milionů Evropanů 

O důsledcích pandemie nového koronaviru pro evropský pracovní trh píše americký deník The Wall Street Journal. Minimálně 18 milionů Evropanů přišlo během posledního měsíce o práci, nebo si muselo vzít nucenou dovolenou.

Čtěte také

Způsobila to pandemie, která čím dál tím víc poznamenává trh práce a nutí vlády, aby vynakládaly stovky miliard na podporu dočasně či trvale propuštěných zaměstnanců.

O práci během posledních čtyř týdnů přišlo 22 milionů Američanů, bez zaměstnání je třetina všech irských pracujících. France24 píše, že ve Francii se na nucené dovolené nachází 10 milionů zaměstnanců. Zvlášť těžce omezení dopadla na restaurace, hotely, a také na stavebnictví – v těchto prakticky zastavených odvětvích ekonomiky přišlo o práci devět zaměstnanců z deseti.

I když západní vlády teď opatrně plánují znovuotevření svých ekonomik, zůstává nové vzplanutí hrozbou podvazující všechny ekonomické aktivity, pokračuje Wall Street Journal. Mnoho zaměstnanců proto i v nejbližší době nejspíš zůstane bez práce nebo na nucené dovolené.

Bez práce i lidé ve Švédsku

Nezaměstnanost ohrožuje i Švédsko, které na rozdíl od jiných evropských zemí zatím sáhlo jen k velmi mírným omezujícím opatřením. I tam ale v březnu pracovalo o 76 tisíc lidí méně než ve stejném měsíci minulého roku.

Čtěte také

Navzdory státní pomoci pracovních míst stále ubývá. Konzultační firma McKinsey & Co odhaduje, že v Evropě a Spojeném království je ohroženo skoro 60 milionů pracovních míst.

V USA jich může zaniknout 54 milionů. Wall Street Journal upozorňuje, že bez ohledu na výši státní podpory některá pracovní místa, například v turistice nebo pohostinství, pravděpodobně zaniknou nadobro. Záležet prý bude hlavně na tom, zda dojde k dlouhodobým změnám ve spotřebitelském chování.

Evropské státy už teď vynakládají na podporu lidí, kteří přišli o práci, obrovské prostředky. Ve Velké Británii například v březnu požádalo o podporu v nezaměstnanosti čtyřikrát více lidí, než je dlouhodobý průměr.

Požáry v Rusku

Ruský online deník Gazeta.ru informuje, že v Rusku letos už hořelo přibližně na 50 tisících hektarů lesa. Na konci minulého týdne bylo velkých lesních požárů 23, většina z nich na Sibiři. Na jejich hašení se podílelo více než 2,2 tisíce osob, velké množství techniky a osm letadel.

Čtěte také

Nezávislý ruský deník Novaja gazeta uvádí podstatně vyšší čísla: píše, že požáry letos v Rusku zasáhly už více než 1 300 000 hektarů lesních ploch. To je zhruba o polovinu více, než tomu bylo v loňském roce ve stejné době.

Hašení požárů je přitom letos obtížnější kvůli karanténě a nedostatku prostředků, protože Rusko bojuje stejně jako zbytek světa s pandemií nového koronaviru. Novaja gazeta varuje, že by se letos mohly opakovat katastrofální požáry z léta 2010, kdy ruská města kvůli dýmu z hořících lesů zasáhl silný smog. Zatím se ale prý takovému scénáři pořád dá vyhnout.

Jednou z hlavních příčin požárů je preventivní vypalování suché trávy, které je sice nezbytné, musí se ale provádět podle přesných pravidel a nesmí se vymknout kontrole. Důležité také je, aby ruské regiony od federální vlády včas dostaly peníze na boj s požáry. Dosud to často bylo tak, že finanční prostředky na tento účel přišly až na sklonku léta, kdy už období nejčastějších požárů končilo.

Víc v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , Ladislav Dvořák , lup
Spustit audio

Související