Armáda převezme vedení potravinářských podniků, které nebudou zvládat zásobování. Der Standard komentuje vyjádření maďarského premiéra Orbána

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Předseda maďarské vlády Viktor Orbán.

Maďarský parlament bude v úterý hlasovat o vládním návrhu koronavirového zákona. Pokud budou poslanci souhlasit, dostane maďarský premiér Viktor Orbán do svých rukou zatím netušené pravomoci, upozorňuje slovenský server Aktuality.sk.

V době nouzového stavu se podle návrhu nebude scházet parlament a o všem může rozhodovat sama vláda pomocí dekretů. Premiér Orbán si tak bude moci klidně zrušit jakékoliv volby (v čase nouzového stavu) a je pouze na něm, kdy opatření odvolá.

Maďarská opozice se obává, že Orbán návrhu zákona zneužije pro další utužení svého postavení. Podobně uvažuje taky komentátor Aktualit.sk Zolo Mikeš.

Podle něj může koronavirus ublížit nejen našemu zdraví, ale taky naší demokracii. Veřejnost by měla na politiky dohlížet i v krizových časech, aby se mohla po uklidnění situace vrátit běžná pravidla hry – dočteme se na serveru Aktuality.sk.

Rakouský deník Der Standard se v komentáři ptá, jestli se Maďarsko stane první diktaturou uvnitř Evropské unie. Aktuální Orbánův návrh podle sloupku zapadá do koncepce maďarského demokratického zřízení s autoritářským lídrem v čele. Do tohoto obrázku zapadá i Orbánovo páteční vyjádření pro Maďarský rozhlas, že armáda převezme vedení potravinářských podniků, které nebudou zvládat zásobování.

Už i Britové v karanténě 

Hlavním tématem britských médií je v úterý ráno bezesporu večerní projev premiéra Borise Johnsona. Šéf kabinetu v něm oznámil, že se Británie přidá k dalším evropským zemím a vyhlašuje karanténu na území celého Spojeného království. Lidé můžou ven pouze pro nákup, pomoct ohroženým lidem a cestovat do zaměstnání. Britové si taky můžou během mimořádných opatření jednou denně zajít na vzduch zacvičit nebo se projít. Opatření zůstanou v platnosti nejméně tři týdny.

List Independent své čtenáře bere v reportáži do vesničky Eyam v severní Anglii. Vládní opatření tam zmrazila veřejný život, podobně jako na jiných místech ve Spojeném království. V Eyamu ale našli paralelu, která obyvatele drží nad vodou.

V roce 1665 se celou Anglií prohnala morová epidemie, která za sebou v Londýně nechala 100 tisíc mrtvých. Obyvatelé Eyamu se tehdy rozhodli vstoupit do přísné karantény a vesnice, na rozdíl od některých okolních měst, přežila. Místní teď vytahují staré příběhy a doufají, že je semkne taky nová epidemie koronaviru. Tamní pivovar vaří pro své štamgasty „na doma“ speciál nazvaný Karanténa. A hospodská se raduje, že Britové konečně přestali mluvit o brexitu.

Polská rozvědka varovala NATO

Polská rozvědka už v lednu jako jedna z prvních v Severoatlantické alianci varovala, že ohrožení koronavirem z Číny není propaganda a že je nutné se připravit na krizi. Vláda ale tuto výstrahu ignorovala, napsal opoziční list Gazeta Wyborcza na své webové stránce. Pro polskou rozvědku je Čína podle deníku jedním z nejdůležitějších směrů, na které se zaměřuje. 

Podobně jako jiné služby zkoumala, nakolik mohou být informace o koronaviru přehnané a sloužit k informační válce a šíření paniky. Ale nakonec jako jedna z prvních v NATO shledala, že koronavirus představuje skutečnou hrozbu a že se epidemie neomezí jen na Čínu, tvrdí deník. 

Informace polské rozvědky se objevily ve dvou důvěrných bulletinech NATO, ke kterým mají přístup spojenecké služby. Dva poslanci z opozice a z vládní strany, kteří jsou členy výboru pro tajné služby, deníku řekli, že výbor nebyl o žádném varování před blížící se epidemií informován. Z úřadu vlády deník na své otázky dosud nedostal odpověď.

Rusové se bojí

Francouzský list Le Monde nabízí rozhovor s běloruskou spisovatelkou a držitelkou Nobelovy ceny za literaturu Světlanou Alexijevičovou. Proslavila se svými knihami, do kterých skládá vzpomínky běžných lidí na upadající Sovětský svaz nebo sovětskou invazi do Afghánistánu.

Alexijevičová deníku Le Monde přiznala, že se jí v posledních letech špatně píše, protože se jí lidé bojí vykládat své příběhy. Ruský trestní zákoník totiž hrozí stíháním těm, kdo se ve svém vyprávění o minulosti odklánějí od oficiálního výkladu.

Alexijevičová si tlak státních úřadů vyzkoušela například v únoru. Odvážila se totiž napsat, že sovětští partyzáni se během druhé světové války na některých místech dopouštěli bezpráví. Takový výrok je ale proti ruské státní ideologii Velké vlastenecké války. Podle běloruské spisovatelky o svou vlastní opěvovanou kapitolu v knize ruských dějin bojuje taky Vladimir Putin.

Víc si poslechněte v audiozáznamu. 

Spustit audio

Odebírat podcast

Související